Přednášky

16.3.2015 Pozvánka na konferenci "Najdi se v energetice" (24/04/15)

Nepropásněte jedinečnou příležitost získat nepostradatelné informace pro vybudování kariéry v odvětví energetiky!

Přijďte se podívat na energetické kariérní dny, kde vás hosté IEE seznámí s prácí v sektoru energetiky. Dozvíte se, jak se ke své práci dostali, jaká byla jejich cesta na energetický vrchol a jak moc jim k úspěchu napomohlo studium.
Kariérní dny „Najdi se v energetice!“ se uskuteční v úterý 24. března 2015 od 18 hodin v RB 209Vysoké školy ekonomické v Praze. Samotná akce bude mít dvě části. V první vás zástupci společností, které se zabývají energetikou, seznámí s náborovým procesem z pohledu specialisty HR a z pohledu zaměstnanců. Poté se přesuneme do Akademického klubu VŠE, kde budete mít možnost popovídat si se zástupci společností neformálně. A těšit se můžete i na malé občerstvení!
Na akci pozvání přijali: EY Česká republika, Amper Market a.s., PXE, a.s. a Ezpada Group.

EY je mezinárodní síť finanční společnost, která svým klientům poskytuje profesionální služby v oblasti auditu, daní a poradenství. V oblasti energetiky EY pomáhá společnostem s optimalizací výkonu, risk managementem a adaptací se na měnící se regulatorní opatření.

Cílem společnosti Amper Market je uplatit u odběratelů silovou elektřinu získanou z obnovitelných zdrojů energie. Elektřinu od nezávislých výrobců dodávají svým koncovým zákazníkům, jimiž jsou obce, města, domácnosti a odběratelé v průmyslu a službách. 

Pražská energetická burza umožňuje obchodovaní s elektrickou energií a nabízí svým koncovým zákazníkům nákup elektrické energie prostřednictvím elektronické aukce.

Ezpada Group je skupinou mezinárodních společností, které obchodují s širokou škálou energetických produktů na trzích napříč Evropou. Jako jeden s čelních hráčů na energetickém poli si skupina klade za cíl aplikovat inovativní přístupy v obchodování se zachováním důrazu na minimalizaci rizik a maximalizaci efektivity zdrojů. více

2.3.2015 Pozvánka na přednášku "Velkoobchodní trh s elektřinou" (10/03/15)

Trading je možné označit jako vstupní bránu na velkoobchodní trhy s elektřinou, povolenkami CO2 a certifikáty CER. Prostřednictvím obchodování probíhá realizace dodávky z výrobních zdrojů pro konečnou spotřebu. Významné je i zastoupení přeshraničního obchodu. Skupina ČEZ je integrovaný energetický koncern působící v řadě zemí středovýchodní, jihovýchodní Evropy a Turecku s centrálním umístěním v České republice.

Pozvání na další přednášku pořádanou naším institutem přijal pan Ing. Stanislav Kostka, Head of Generation and Dispatch – Trading, který vám přiblíží funkce Velkoobchodního trhu s elektrickou energií spolu s aktivitami společnosti ČEZ. Akce proběhne 10.3.2015 v 18 hod, na VŠE v RB209.

Účast na přednášce se započítává do certifikátu IEE.

Těšíme se na vaši účast!

Tým IEE více

2.3.2015 Ohlédnutí: Konference "Energetika očima expertů 2014"

  více

10.12.2014 Ohlédnutí: Přednáška "Plyn - strategická surovina"

Věděli jste, kolik zásobníků zemního plynu má Česká republika, nebo že pro zemní plyn není stanovena žádná světová cena? V úterý 21. října 2014 jste se odpověď na tyto otázky mohli dovědět na přednášce Institutu energetické ekonomie. Našim hostem byl Jiří Mlynář, Senior Expert in Energy Sector z EY a dlouholetý zaměstnanec RWE, který mluvil na téma Plyn – strategická surovina v době krize. 

Zemní plyn je z pohledu produkovaných zplodin nejčistší fosilní palivo, jaké známe a oproti ropě má v Evropě mnohem přepracovanější přepravnou infrastrukturu. Nehledě na nerealizovaný projekt plynovodu Nabucco vedoucí přes Turecko má Evropská Unie více variant, jak se zemním plynem zásobit. Když se zaměříme jenom na Českou republiku, ta čerpá zemní plyn z Ruska a Norska. Je ale nutné rozlišovat smluvní a reální toky – jsou opravdu české zdroje diverzifikovány? V současnosti by se totiž dalo říci, že téměř 100 % reálních toků pochází právě z Ruska, co vzhledem na turbulentní vztahy na východě Evropy není na první pohled úplně ideální stav. Vezměme v potaz ukrajinsko-ruskou plynovou krizi v roce 2009, kdy z ruské strany došlo poprvé k citelnému zpochybnění dodávek, nebo zimu 2012, kdy díky kruté zimě v Rusku byly důvody nižších dodávek nevinnější. Oba případy volají po vypracování strategických plánů energetické bezpečnosti. Státní zásahy v oblasti zemního plynu jsou však oproti zásahům do obchodování s ropou téměř nulové. Pokud stát nekoná, nemůžeme očekávat reakci ze strany podnikatelů. Jejich náklady na budování nových přepravních kanálů by totiž několikanásobně překročili náklady krize dodávek plynu trvající několik dnů. 

Pán Mlynář nám v úterý uvedl dva zásadní argumenty, které nám ale mohou pomoci v noci klidně spát. Zaprvé je potřeba uvědomit si fakt, že tak jako my nemůžeme obrazně existovat bez Ruska, nemůže ani Rusko existovat bez nás. Evropský trh je pro ruské firmy obchodující se zemním plynem příliš významný a ruští podnikatelé zatím nemají odpovídající alternativy, kam zemní plyn vyvážet. Druhou důležitou informací je, že význam Ukrajiny na transportu ruského zemního plynu meziročně klesá, protože ruský plyn do Evropy proudí i přes jiné plynovody. Kdybychom ale přeci jenom chtěli přemýšlet o alternativách zemního plynu, Jiří Mlynář jich nabídl hned několik – břidliční plyn, LNG, nebo řešení od nových přepravních cest po přepájení interního trhu EU.

Nakonec odpověď na počátečnou otázku – Česká republika má v současnosti osm zásobníků zemního plynu na svém území, z toho jeden v Čechách a sedm na Moravě a ve Slezsku. Jeden z osmi zásobníků patří společnosti SPP a zemní plyn v něm uložený tedy patří mezi zásoby Slovenské republiky. Vlastníci ostatních zásobníku jsou RWE a MND. Světová cena zemního plynu není stanovena, protože trh s danou komoditou je světově značně roztříštěn. Tradičně nejvyšší cena je v Asii a nejnižší díky současnému boomu břidličného plynu ve Spojených státech amerických. Cena na evropských trzích je oproti ceně v USA přibližně dvounásobná, oproti Asii ale dvoutřetinová. více

16.11.2014 Pozvánka na přednášku "Finanční síla na energetickém trhu" (25/11/14)

Jak je možné, že začne největší tuzemská banka nabízet zákazníkům dodávky elektřiny či plynu? Banky se v dnešní době snaží o co největší průnik služeb, například s telekomunikacemi, retailem, nebo právě energetikou. Dle vyjádření Pavla Kysilky, generálního ředitele České spořitelny pro Lidové noviny je tento vývoj pochopitelný – ke všemu totiž potřebujete úvěry, transakce či pojištění.

Česká spořitelna si přešla od úvah nad zajišťováním ceny elektřiny a plynu finančními produkty až po dodávky fyzické elektřiny koncovým odběratelům a koncept zdravých financí. Právě o tomto vývoji, o tom, jak začne banka nabízet kromě finančních produktů i elektřinu nebo plyn promluví v úterý 25. listopadu Jakub Židoň, generální ředitel Erste Energy Services a Libor Vošický, ředitel úseku Finanční trhy České spořitelny. Kromě toho se dotknou i témat jako dlouhodobý vývoj cen energií, zajišťovací deriváty, tržní a kreditní riziko nebo problematiky burzy jako cenotvůrce.

Přednáška se uskuteční 25. listopadu 2014 od 18 hodin v místnosti RB209. Přednáška se započítává do certifikátu IEE.

Těšíme se na Vaši účast!

Tým IEE více

12.11.2014 Ohlédnutí: Konference "Den v energetice"

Ve čtvrtek 13. listopadu přijal pozvání Institutu energetické ekonomie Libor Lukášek, ředitel pro strategický rozvoj ve společnosti Mero ČR, a.s., která je vlastníkem a jediným provozovatelem tuzemské sítě ropovodů. Řeč byla především o ropě jako strategické energetické komoditě a o pojmu energetické bezpečnosti. Hned v úvodu bylo řečeno, že pojem energetická bezpečnost je módním fenoménem především několika posledních let a že diskusím o energetické bezpečnosti obecně chybí hlubší rozměr.

Česká republika je v ukazateli dovozní závislosti pod průměrem EU, ale existuje zde významná strukturální nevyváženost. Přestože je ČR téměř ze 100 % soběstačná v oblasti základních tuhých paliv, v oblasti kapalných a plynných paliv dosahuje pravý opak, ČR těží jen zanedbatelné množství ropy a plynu vzhledem ke své spotřebě. I přes tento fakt vyjádřil Lukášek názor, že ČR má i v oblasti dovozu ropy záviděníhodné postavení, alespoň tedy v kontextu Evropy. A to především proto, že existuje diverzifikace přepravních možností – ropa může do ČR „téct“ jak z ropovodu Družba, tak z ropovodu IKL (zkratka pro Ingolstadt-Kralupy-Litvínov). V případě výpadku ropovodu Družba by pak bylo možné přepravit potřebný objem ropy v plné míře ropovodem IKL, který je napojen na ropovod TAL. Právě ropovod TAL je však, co se týče akcionářů, dost výlučným spolkem. Společnosti MERO se však v minulosti podařilo získat minoritní podíl na tomto ropovodu, který ji mimo jiné umožňuje využít volnou kapacitu ropovou a také iniciovat dodatečné investice. Podíl na ropovodu TAL je významným úspěchem, především z toho důvodu, že třetí strany (tedy strany, které nevlastní akcie) si musí zamluvit přepravní kapacitu minimálně 18 měsíců předem, a to na principu „take or pay“. I velmi nízký vlastnický podíl pak dává akcionáři poměrně velká práva (kupříkladu výše zmíněné využití volné kapacity a iniciace nových investic), proto už není ze strany ČR významná nutnost snažit se tento vlastnický podíl dále navyšovat. 

Co se týče kapacity ropovodu TAL, Lukášek uvedl, že úzkým místem je spíše než kapacita samotného ropovodu kapacita italského přístavu Terst, který je „příliš mělký“ pro velké tankery. V tomto ohledu se ukazuje jako velmi účelné spojení ropovodu TAL a ropovodu Adria, čímž by bylo možné pro účely TALu využít i terminál Omisalj. Lukášek zdůraznil, že ČR sice disponuje strategickou možností nahradit objem ropy přepravovaný ropovodem Družba kapacitami ropovodu IKL, ale že debata o této možnosti, která je částečně živena aktuálními událostmi na Ukrajině, je sice účelná, ale reálně pravděpodobně tato situace nenastane. Rusko bylo v oblasti ropy historicky kredibilním parterem. Pro Rusko je navíc Evropa preferovanou obchodní protistranou s obecně vyššími cenami za dodanou ropu a stabilními platebními podmínkami. Významným posílením v oblasti krizového plánování je také fakt, že dříve byl objem ropy sledován na Ukrajinsko-Slovenské hranici a potenciální výpadek byl tedy zjištěn až v tomto bode. Nyní však ČR získává informace přímo od ruských dispečerů a v případě havárie, nebo jiného výpadku by měla ČR významněji delší čas na tento výpadek zareagovat. V souvislosti s energetickou bezpečností a s výběrem z jakého regionu by vlastně měla ČR preferovaně ropu dovážet, Lukášek zdůraznil , že český stát nemá téměř možnost do těchto rozhodnutí zasáhnout, především proto, že tuzemské rafinérie jsou plně vlastněny soukromními subjekty. Tyto subjekty se pak rozhodují, jakou ropu budou dovážet, a to samozřejmě primárně na základě ziskových motivů. S ohledem na energetickou bezpečnost by dle jeho názoru bylo účelné, kdyby stát získal možnost podílet se na strategických rozhodnutích tuzemských rafinérií. Česká republika a Slovensko jsou v Evropě v jistém smyslu výjimkou. Většina ostatních zemí si zachovává v rafinériích jistý strategický vlastnický podíl.

Řeč byla také o světových zásobách ropy a její budoucí spotřebě. Podle pesimistického scénáře, který předpokládá pouze dotěžení stávajících ložisek, by ropa vydržela cca dalších 30 let. Realistický scénář však uvažuje s až dvojnásobným horizontem. I realistický scénář se však může ukázat jako pesimistický, když bere v potaz pouze tzv. konvenční zdroje. Navíc není téměř zmapováno, kolik ropy se nachází pod hladinou moří mimo tzv. šelfy. Pokud by cena výhledově překročila určitou mez, je možné předpokládat postupně zvýšení těžby i v podmořských oblastech. V návaznosti na prognózy produkce vyvstává samozřejmě otázka, jestli bude vůbec tolik ropy potřeba a jestli se nebude postupně snižovat poptávka. Nejenom v odborných kruzích je v tomto ohledu skloňován tzv. „oil peak“, tedy okamžik, kdy již bude spotřeba ropy klesat. Jedna z posledních informací je, že tento okamžik nastane krátce po roce 2015. Lukášek ale zdůraznil, že pokud v Evropě připadá na 1000 lidí cca 500 aut a v USA je to dokonce 790 aut, tak v zemích jako je Indie a Čína je to méně než 20 aut na 1000 osob. Jedním z efektů ekonomického růstu těchto zemí bude téměř určitě vyšší počet aut a tedy i větší spotřeba ropy. Je také značně diskutabilní, do jaké míry mají vyspělé státy právo (a samozřejmě také možnost), těm ekonomicky se rozvíjejícím zakázat prostředky, které přispěli k jejich vyspělosti (například z důvodu snah o snížení objemu vypouštěných emisí). 

Zásoby ropy jsou v jistém smyslu neznámou také z toho důvodu, že existuje množství rozdílných metodik jejich výpočtu a některé země používají prognózy zásob jako způsob ovlivnění ceny – při nízkých cenách se objevují předpoklady menších zásob, což tlačí na růst ceny. Lukášek též poukázal na fakt, že ač se cena ropy v mezinárodním kontextu tvoří transparentně na burzách, její vývoj je z velké části nepředvídatelný kvůli významné závislosti na netržních okolnostech, jako je kupříkladu politická situace v zemích OPEC. V souvislosti s cenovým vývojem pak padla otázka týkající se důvodu rapidního růstu a následného rychlého poklesu ceny ropy v polovině roku 2008. Odpovědí bylo, že příčin bylo samozřejmě více a že ani aktuálně neexistuje přesná analýza důvodů tohoto jevu. Podle názoru Lukáška však byl cenový výkyv do velké míry umocněn derivátovými operacemi, a to hedgeového, tedy zajišťovacího, ale samozřejmě také spekulativního charakteru.

Ke konci své přednášky Libor Lukášek vyzval ke společnému setkání za deset let, abychom mohli společně s ním zhodnotit revoluci nekonvenčních zdrojů ropy, dosažení oil peaku, otevření nových nalezišť atd. Pokud jste se tedy nemohli přednášky zúčastnit a problematika Vás zaujala, anebo jste na ní byly osobně, zapište si do svých diářů termín 13. listopadu 2024 =).

autor: Tomáš Smejkal více

6.11.2014 Ohlédnutí: Přednáška "Ropa a energetická bezpečnost ČR"

Ve čtvrtek 13. listopadu přijal pozvání Institutu energetické ekonomie Libor Lukášek, ředitel pro strategický rozvoj ve společnosti Mero ČŘ, a.s., která je vlastníkem a jediným provozovatelem tuzemské sítě ropovodů. Řeč byla především o ropě jako strategické energetické komoditě a o pojmu energetické bezpečnosti. Hned v úvodu bylo řečeno, že pojem energetická bezpečnost je módním fenoménem především několika posledních let a že diskusím o energetické bezpečnosti obecně chybí hlubší rozměr.

Česká republika je v ukazateli dovozní závislosti pod průměrem EU, ale existuje zde významná strukturální nevyváženost. Přestože je ČR téměř ze 100 % soběstačná v oblasti základních tuhých paliv, v oblasti kapalných a plynných paliv dosahuje pravý opak, ČR těží jen zanedbatelné množství ropy a plynu vzhledem ke své spotřebě. I přes tento fakt vyjádřil Lukášek názor, že ČR má i v oblasti dovozu ropy záviděníhodné postavení, alespoň tedy v kontextu Evropy. A to především proto, že existuje diverzifikace přepravních možností – ropa může do ČR „téct“ jak z ropovodu Družba, tak z ropovodu IKL (zkratka pro Ingolstadt-Kralupy-Litvínov). V případě výpadku ropovodu Družba by pak bylo možné přepravit potřebný objem ropy v plné míře ropovodem IKL, který je napojen na ropovod TAL. Právě ropovod TAL je však, co se týče akcionářů, dost výlučným spolkem. Společnosti MERO se však v minulosti podařilo získat minoritní podíl na tomto ropovodu, který ji mimo jiné umožňuje využít volnou kapacitu ropovou a také iniciovat dodatečné investice. Podíl na ropovodu TAL je významným úspěchem, především z toho důvodu, že třetí strany (tedy strany, které nevlastní akcie) si musí zamluvit přepravní kapacitu minimálně 18 měsíců předem, a to na principu „take or pay“. I velmi nízký vlastnický podíl pak dává akcionáři poměrně velká práva (kupříkladu výše zmíněné využití volné kapacity a iniciace nových investic), proto už není ze strany ČR významná nutnost snažit se tento vlastnický podíl dále navyšovat. 

Co se týče kapacity ropovodu TAL, Lukášek uvedl, že úzkým místem je spíše než kapacita samotného ropovodu kapacita italského přístavu Terst, který je „příliš mělký“ pro velké tankery. V tomto ohledu se ukazuje jako velmi účelné spojení ropovodu TAL a ropovodu Adria, čímž by bylo možné pro účely TALu využít i terminál Omisalj. Lukášek zdůraznil, že ČR sice disponuje strategickou možností nahradit objem ropy přepravovaný ropovodem Družba kapacitami ropovodu IKL, ale že debata o této možnosti, která je částečně živena aktuálními událostmi na Ukrajině, je sice účelná, ale reálně pravděpodobně tato situace nenastane. Rusko bylo v oblasti ropy historicky kredibilním parterem. Pro Rusko je navíc Evropa preferovanou obchodní protistranou s obecně vyššími cenami za dodanou ropu a stabilními platebními podmínkami. Významným posílením v oblasti krizového plánování je také fakt, že dříve byl objem ropy sledován na Ukrajinsko-Slovenské hranici a potenciální výpadek byl tedy zjištěn až v tomto bode. Nyní však ČR získává informace přímo od ruských dispečerů a v případě havárie, nebo jiného výpadku by měla ČR významněji delší čas na tento výpadek zareagovat. V souvislosti s energetickou bezpečností a s výběrem z jakého regionu by vlastně měla ČR preferovaně ropu dovážet, Lukášek zdůraznil , že český stát nemá téměř možnost do těchto rozhodnutí zasáhnout, především proto, že tuzemské rafinérie jsou plně vlastněny soukromními subjekty. Tyto subjekty se pak rozhodují, jakou ropu budou dovážet, a to samozřejmě primárně na základě ziskových motivů. S ohledem na energetickou bezpečnost by dle jeho názoru bylo účelné, kdyby stát získal možnost podílet se na strategických rozhodnutích tuzemských rafinérií. Česká republika a Slovensko jsou v Evropě v jistém smyslu výjimkou. Většina ostatních zemí si zachovává v rafinériích jistý strategický vlastnický podíl.

Řeč byla také o světových zásobách ropy a její budoucí spotřebě. Podle pesimistického scénáře, který předpokládá pouze dotěžení stávajících ložisek, by ropa vydržela cca dalších 30 let. Realistický scénář však uvažuje s až dvojnásobným horizontem. I realistický scénář se však může ukázat jako pesimistický, když bere v potaz pouze tzv. konvenční zdroje. Navíc není téměř zmapováno, kolik ropy se nachází pod hladinou moří mimo tzv. šelfy. Pokud by cena výhledově překročila určitou mez, je možné předpokládat postupně zvýšení těžby i v podmořských oblastech. V návaznosti na prognózy produkce vyvstává samozřejmě otázka, jestli bude vůbec tolik ropy potřeba a jestli se nebude postupně snižovat poptávka. Nejenom v odborných kruzích je v tomto ohledu skloňován tzv. „oil peak“, tedy okamžik, kdy již bude spotřeba ropy klesat. Jedna z posledních informací je, že tento okamžik nastane krátce po roce 2015. Lukášek ale zdůraznil, že pokud v Evropě připadá na 1000 lidí cca 500 aut a v USA je to dokonce 790 aut, tak v zemích jako je Indie a Čína je to méně než 20 aut na 1000 osob. Jedním z efektů ekonomického růstu těchto zemí bude téměř určitě vyšší počet aut a tedy i větší spotřeba ropy. Je také značně diskutabilní, do jaké míry mají vyspělé státy právo (a samozřejmě také možnost), těm ekonomicky se rozvíjejícím zakázat prostředky, které přispěli k jejich vyspělosti (například z důvodu snah o snížení objemu vypouštěných emisí). 

Zásoby ropy jsou v jistém smyslu neznámou také z toho důvodu, že existuje množství rozdílných metodik jejich výpočtu a některé země používají prognózy zásob jako způsob ovlivnění ceny – při nízkých cenách se objevují předpoklady menších zásob, což tlačí na růst ceny. Lukášek též poukázal na fakt, že ač se cena ropy v mezinárodním kontextu tvoří transparentně na burzách, její vývoj je z velké části nepředvídatelný kvůli významné závislosti na netržních okolnostech, jako je kupříkladu politická situace v zemích OPEC. V souvislosti s cenovým vývojem pak padla otázka týkající se důvodu rapidního růstu a následného rychlého poklesu ceny ropy v polovině roku 2008. Odpovědí bylo, že příčin bylo samozřejmě více a že ani aktuálně neexistuje přesná analýza důvodů tohoto jevu. Podle názoru Lukáška však byl cenový výkyv do velké míry umocněn derivátovými operacemi, a to hedgeového, tedy zajišťovacího, ale samozřejmě také spekulativního charakteru.

Ke konci své přednášky Libor Lukášek vyzval ke společnému setkání za deset let, abychom mohli společně s ním zhodnotit revoluci nekonvenčních zdrojů ropy, dosažení oil peaku, otevření nových nalezišť atd. Pokud jste se tedy nemohli přednášky zúčastnit a problematika Vás zaujala, anebo jste na ní byly osobně, zapište si do svých diářů termín 13. listopadu 2024 =).

autor: Tomáš Smejkal více

24.10.2014 Pozvánka na konferenci "Den v energetice" (03/11/14)

Není nadsázkou říct, že energetika hýbe světem. Alespoň momentálně – Evropská Unie se domluvila na rámci 2030, na východních hranicích neustále hrozí plynový konflikt na Ukrajině, V Česku se rozhoduje o nové Státní energetické koncepci, která by měla určit směrování tuzemské energetiky na příštích 25 let.

Právě v této situaci je dobré se o energetice dovědět něco víc. Institut energetické ekonomie se proto ve spolupráci se svými partnery rozhodl v pondělí 3. listopadu uspořádat první ročník intenzivního jednodenního náhledu do světa energetiky nazvaný "Den v energetice". Workshop se uskuteční ve třech oddělených blocích. Vaše účast bude odměněna nejenom množstvím praktických informací a kontaktů ze světa energetiky, ale také speciálním certifikátem o účasti na této akci.

Harmonogram celé akce je následující:

1. část: Kulatý stůl k aktuální situaci v energetice
Od 10 hodin v prostorách EY Česká republika.
Co si myslíte a víte o aktuální ceně elektrické energie? Jak pravděpodobně bude vypadat podpora obnovitelných zdrojů do budoucna? Dostaví se Temelín? Jak momentálně vypadá smart metering?

2. část: Jak se obchoduje s elektrickou energií?
Od 14 hodin v prostorách PXE, a.s.
Dina Lašová, relationship manager Pražské energetické burzy bude mluvit o činnosti burzy a o detailech dlouhodobého obchodování s elektrickou energií. Bonbónkem bude návštěva obchodního oddělení PXE, kde bude prostor na praktické otázky směřované přímo na obchodníky s elektřinou.

3. část: Integrace trhů s elektřinou v EU
Od 18 hodin, Vysoká škola ekonomická, RB 104
V podvečerních hodinách se již vrátíme na půdu VŠE, kde budete mít možnost vyslechnout Martina Palkovského ze společnosti ČEPS. Martin Palkovský bude mluvit především o aktuálním stavu integrace trhů s elektřinu v Evropě, současných integračních projektech a také o nové legislativě (kupříkladu CACM).

Celý workshop začne v 09:50 hod setkáním před budovou EY Česká republika (budova Florentinum při Masarykově nádraží), bude pokračovat společným obědem s týmem IEE a poté od 14:00 přednáškou v prostorách Pražské energetické burzy (Burzovní palác, Rybná ulice). Vyvrcholí v podvečerních hodinách na VŠE přednáškou Martina Palkovského a odevzdáním certifikátů.

Počet účastníků je omezený, prosíme Vás tedy o registraci na , a to do pátku 31. října 2014. Do emailu prosím napište několik informací o Vás, především zaměření studia a proč Vás zajímá účast na "Dni v energetice". 

Budeme se těšit na Vaši účast!

Tým IEE více

12.10.2014 Pozvánka na přednášku "Plyn - strategická surovina" (21/10/14)

Zemní plyn je se svým 17 % podílem v energetickém mixu České republiky důležitou primární surovinou, která v současnosti nabývá na významu zejména kvůli konfliktu na Ukrajině a s tím souvisejícím možným ohrožením energetické bezpečnosti celé Evropy. Česká republika dováží 99 % své spotřeby, z toho 75 % z Ruské federace. Je možné tento podíl snížit? Jak vypadá infrastruktura ČR a co by se stalo, kdyby se dodávky úplně zastavili?

Jiří Mlynář pracoval přes 6 let ve společnosti RWE a od 1. října 2014 působí jako manažer v divizi Risk Transformation společnosti EY Česká republika. Hlavní náplní jeho práce bude hledat nové příležitosti na trhu se zemním plynem, především v oblasti CNG. Pro Institut energetické ekonomie bude mluvit o problematice trhu se zemním plynem v Česku, o možném budoucím vývoji, příležitostech ale i hrozbách.

Přednáška se uskuteční v úterý 21. října 2014 od 18 hodin v místnosti SB335.

Těšíme se na Vaši účast!

Tým IEE více

1.10.2014 Ohlédnutí: Přenáška "Retail obchodování v energetice"

V úterý 30. 9. proběhla první přednáška IEE v tomto semestru, o retailu v energetice mluvila manažerka organizační složky společnosti Slovenské elektrárne v ČR Šárka Vinklerová. Pokud jste nestihli přijít nezoufejte, podívejte se alespoň na její prezentaci zde nebo na fotky z přednášky zde. více

Stránkování

<1 2 3 4 5 67 8 9 10 11 >
 
 
Loading...

Kalendář AKCÍ

Loading...

Kalendář AKCÍ

Energetika v událostech

 

 

 

 

IEE na Facebooku 

 

Twitter

 

 

Partneři