Energetika v událostech vol.9

19.11.2016

Energetika v událostech vol.9

Jsme zpět s EvU v níž se tentokrát dozvíte jaký potenciál má plovoucí jaderná elektrárna či jaké kroky u nás podnikají energetické firmy v oblasti elektromobilů.

ČESKÁ REPUBLIKA:

V Česku přibudou další rychlodobíjecí stanice pro elektromobily

Společnost ČEZ v současné době provozuje zhruba 50 dobíjecích stanic a 25 rychlodobíjecích. Díky podpoře Evropské komise společnost ČEZ postaví do roku 2018 na území České republiky dalších 42 rychlodobíjecích stanic. Kromě ČEZ provozují dobíjecí stanice v ČR například Pražská energetika nebo E.ON, který vybudoval největší českou dobíjecí stanici u Humpolce, kde je k dispozici i šest rychlodobíjecích stojanů Tesla Supercharger (první v ČR).

Celkový rozpočet projektu společnosti ČEZ je nastaven na 2,3 milionu EUR (62,5 milionu Kč). Necelé dva miliony EUR tvoří grant Evropské komise a zbylých 15 % je spoluúčast společnosti ČEZ. Jak už je z názvu patrné, předností rychlodobíjecích statnic je rychlost nabytí, kdy během 20-30 minut dojde k nabití 80 % kapacity baterie. Tyto stanice jsou strategicky umísťované v blízkosti hlavních silničních tahů. Naproti tomu běžné dobíjecí stanice jsou k nalezení například v obchodních domech a stále častěji také na pracovištích, kde se uživatel elektromobilu obvykle zdrží déle. Nabití zde trvá v řádu několika hodin.

Temelín prodlužuje odstávku prvního bloku a plánovanou odstávku druhého ruší

Původně plánovaná odstávka druhého temelínského bloku měla původně začít těsně před Vánoci a skončit v prvním lednovém týdnu. ČEZ ji ale s ohledem na stabilizaci provozních parametrů turbíny druhého bloku zrušil. Naopak s připojením prvního bloku energetici počítají až v polovině prosince, ačkoli původně měla jeho aktuální odstávka končit první prosincový týden.

Podle mluvčího JE Temelín, Marka Svitáka, má na délku odstávek vliv množství a výsledky prováděných kontrol. Jejich průběh a případné opravy komplikují především přístupnost technologií. Dodatečně byly do odstávky zahrnutykontroly systému drenáže a odluhů nejaderné části parogenerátorů.

Podle energetiků nebude mít situace vliv na dodávky elektřiny. Do provozních výsledků se pozitivně promítne zrušení dvoutýdenní odstávky druhého bloku, která byla plánována na přelom roku kvůli úpravám na turbíně. 

 

SVĚT:

Čína zahajuje výstavbu plovoucích jaderných elektráren

Začátkem listopadu začala čínská státem kontrolovaná společnost China General Nuclear Power Group (CGN) s výstavbou svého prvního plovoucího jaderného reaktoru. Výkon reaktoru by měl dosahovat 200 megawatt tepelného výkonu (60 megawatt elektrického výkonu) a jeho pořizovací cena se nyní pohybuje kolem 461 milionů USD. Čínské plovoucí jaderné elektrárny by měly být použity pro výstabu ropných a plynových plošin ve sporných územích v Jihočínském moři, mohou však být použity i k výstavbě umělých ostrovů a letišť, pro které se v současnosti používají dieselové generátory.

Přesný počet plovoucích atomových elektráren, které budou postaveny, záleží dle CGN na poptávce. V současné době se hovoří o zhruba dvaceti jaderných elektrárnách. Plovoucí jadernou elektrárnu plánuje postavit také společnost China National Nuclear Corporation (CNNC). Plovoucí jaderný reaktor je v porovnání se suchozemskými reaktory výrazně menší a je umístěn na palubě lodi. Nehrozí zde riziko zemětřesení a je k dispozici takřka neomezené množství vody potřebné pro chlazení reaktoru. Riziko však mimo jiné představují bouře a hurikány. Historicky první v oblasti plovoucích jaderných elektráren byly Spojené státy americké v 60. a 70. letech, které tuto technologii využívaly u Panamského průplavu a v Antarktidě. Podobný projekt nazvaný Akademik Lomonosov se v současnosti realizuje také v Rusku, kde by k finální instalaci elektrárny mělo dojít v září roku 2019.

OPEC zvyšuje těžbu navzdory dohodnutému snížení

Koncem září se OPEC poprvé po osmi letech dohodl na snížení těžby ropy. Produkce měla být snížena na úroveň 32,5 až 33 milionů barelů denně. Dle měsíční zprávy OPEC však místo plánovaného snížení došlo v říjnu ke zvýšení těžby černého zlata o 240 tisíc barelů denně na 33,64 milionů barelů denně.

Vyvstávají tak otázky, zda se dohoda členských zemí OPEC podaří realizovat. Podrobnosti ohledně snižování těžby by měly být dojednány v listopadu.

Pro státy závislé na ropě je to nevítaná zpráva. Kromě tradičně nejzasaženějších zemí jako je Angola, Venezuela či Nigérie se vývoj na trhu s černým zlatem citelně dotýká i Spojených států, například amerického Wyomingu, kde je těžební sektor největším průmyslovým odvětvím a přispívá 32 % do hrubého domácího produktu. V Louisianě tvoří export chemických a ropných produktů polovinu celého exportu. Důsledy nízké ceny ropy se tak projevily také ve výši vybraných daní z obratu a příjmu za rok 2016, kdy Severní Dakota, Wyoming a Oklahoma byli po této stránce mezi čtyřmi nejhoršími státy.

Francouzská Areva prodá divize výrobce jaderných reaktorů

Francouzský jaderný leader Areva prodá polostátní energetické společnosti a svému hlavnímu zákazníkoviÉlectricité de France (EdF) svou divizi na výrobu jadrných reaktorů Areva NP. Společnost od roku 2007 nedostavěla jediný jaderný reaktor a kvůli špatným investicím a nedodržovaní termínů staveb se propadla do miliardových ztrát. Prodej divize je tak součástí řešení této krizové situace. Realizace prodeje by měla být uskutečněna v roce 2017 celkem za 2,5 mld. EUR (67,5 mld. Kč). Další prostředky ve výši zhruba 3 mld. EUR by společnost měla získat od státu.

Společnost Areva tímto prodejem přijde o unikátní světové postavení poskytovatele jaderně-palivového cyklu, tedy od těžby uranu až po stavbu jaderných elektráren na klíč. Ve své další činnosti se chce soustředit na jaderné palivo a aktivity palivového cyklu, tedy na těžbu uranu, výrobu a zpětné využití jaderného paliva a vyřazování jaderných elektráren z provozu.

 

Autor: Jakub Hubka