Energetika v událostech vol.8

8.5.2016

Energetika v událostech vol.8

Osmý díl Energetiky v událostech se zabývá problematikou uhelných elektráren v Asii, vývojem v EPH, ale dozvíte se i to, zda je možné vyrábět elektřinu ze slunce v dešti.

ČESKÁ REPUBLIKA: 

Vývoj v EPH

Než se dostaneme k posledním dvěma důležitým událostem, tak ohlédneme-li se zpět, v prosinci Energetický a průmyslový holding podepsal dohodu o koupi zhruba dvoutřetinového podílu italské společnosti Enel ve firmě Slovenské elektrárne (SE), která je dalším pokračováním expanze EPH na Slovensku. Hned začátkem letošního roku se EPH dohodl s RWE na koupi uhelné elektrárny v britské obci Lynemouth s cílem její konverze na spalování biomasy. A konečně počátkem dubna firma oznámila záměr nabídnout na burze v Praze a Londýně akcie nově vytvářené dceřiné společnosti EPIF, pod kterou EPH plánoval začlenit všechny své infrastrukturní společnosti ve střední Evropě.

První z významných zpráv posledních týdnů je přibližně z poloviny dubna, kdy Energetický a průmyslový holding spolu s jeho finančním partnerem, společností PPF Investments, koupil německé hnědouhelné doly a elektrárny, které prodávala švédská společnost Vattenfall a které jsou druhými největšími hnědouhelnými doly a elektrárnami v Německu. (Patří mezi ně doly Jänschwalde, Welzow-Jih, Nochten a Reichwalde, stejně jako elektrárny Jänschwalde, Schwarze Pumpe, Boxberg a jeden blok elektrárny Lippendorf.) Celkový instalovaný výkon prodaných aktiv je 8000 MW. Uzavření transakce, které se očekává ve třetím čtvrtletí roku 2016, přezkoumá ještě švédská vláda.

EPH a PPF Investments dále oznámily, že se dohodly na kapitálové struktuře společnosti a s ohledem na současné obtížné ekonomické podmínky se konsorcium zavázalo, že se v nadcházejících letech vzdá možných dividend. Nákup hnědouhelných aktiv jako takový může být ze strany EPH a PPF motivován předpokladem, že útlum výroby elektřiny z uhlí bude v Německu pomalejší, protože uhlí bude muset nějakou dobu vykrývat výkyvy výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Ránou byl prodej dolů a elektráren především pro Greenpeace a ekologické akivisty, kteří před berlínskou centrálou Vattenfallu proti prodeji okamžitě demonstrovali. "Vattenfall se chová nemorálně, když se snaží své uhelné doly prodat a tím se zbavit zodpovědnosti," řekla Kerstin Dörenbruchová z organizace Greenpeace, která demonstraci svolala. "Vattenfall by si měl svůj špinavý byznys nechat, postarat se o jeho zavření a přitom zohlednit i sociální dopady tohoto kroku," doplnila.

Firma EPH, která se svou činnost snaží v poslední době rozšiřovat pořizováním nových akvizic, již zahrnuje 50 firem v tuzemsku, na Slovensku, v Polsku, Německu, Maďarsku, Británii a Itálii, působících v oblasti těžby uhlí, výroby elektřiny a tepla či dodávek tepla. V ČR kontroluje EPH například Elektrárny Opatovice, výrobce elektřiny a tepla Plzeňskou energetiku a United Energy, producenta tepla Pražskou teplárenskou či provozovatele zásobníku plynu SPP Storage.

To, že se EPH asi po týdnu rozhodl, že nakonec nenabídne kmenové akcie dceřiné společnosti EP Infrastructure (EPIF), je druhou zprávou, která se koncem dubna v kontextu vývoje EPH objevila. Firma to oznámila v tiskové zprávě. Místo toho bude EPH pokračovat v jednání o prodeji do rukou globálního investora. Podle informací z trhu nakonec nabídka partnera, s nímž Křetínského holding dlouhodobě o vstupu do EPIF vyjednává, přebila výhody ze vstupu na burzu. Podíl v provozovateli slovenských plynovodů a českých tepláren a elektráren by tak měl v řádu týdnů získat velký globální infrastrukturní fond.

S akciemi se původně mělo začít obchodovat na burze v Praze a Londýně ve 2. čtvrtletí letošního roku a na burzu mělo jít zhruba 15 procent akcií EPIF. Zatímco v Londýně si měli investoři moci koupit pouze certifikáty GDR (cenné papíry, s nimiž není spojeno hlasovací právo), v Praze se mělo obchodovat s akciemi. Tak se ovšem nestane. Pro pražskou burzu cenných papírů jde však i navzdory konečné změně rozhodnutí EPH o pozitivní signál, že se české korporace o tuto variantu stále zajímají.

"Pozitivní odezva od investorů, které se EPH v souvislosti se záměrem listingu EPIF dostalo, ve mně vyvolává přesvědčení, že EPH a Burza cenných papírů Praha je spojení, o kterém v budoucnu ještě uslyšíme," říká ředitel pražské burzy Petr Koblic. I EPH si váží pozitivní odezvy trhu a bude dále zvažovat možnost bilaterální transakce s globálními infrastrukturními investory.

 

Brusel stále zkoumá podporu OZE v ČR

Evropská komise dosud neschválila systém podpory obnovitelných zdrojů, které jejich majitelé uvedli v ČR do provozu již před rokem 2013, pročež i předsedkyně ERÚ Alena Vitásková odmítla na konci loňského roku vypsat podporu na rok 2016 (respektive právě sporem o tzv. notifikaci to zdůvodňovala).

V současnosti probíhá paralelně celkem šest notifikačních řízení v Bruselu kvůli podpoře zelené energie. Důvodem je několik novel zákona o podpoře OZE, které Česká republika schválila po roce 2010, přičemž každou novelu musí úředníci komise posoudit samostatně. MPO Evropské komisi svými výpočty již prokázalo, že systém k nadměrné podpoře nevede, jeho argumentace zároveň vychází i z toho, že v minulosti zrušilo pro solární elektrárny daňové prázdniny a zavedlo solární daň. Navíc podle bývalého místopředsedy ERÚ Blahoslava Němečka, jsou pravidla podpory v ČR nastavena podle stejných principů jako například v Německu a Německo již souhlas Komise dávno má, je proto zřejmé, že EK bude postupovat obdobně i v případě ČR.

Potvrdila to i Petra Němečková z právní služby Evropské komise a dodala, že by neměl být rozdíl v tom, jak Komise nahlížela na německý systém a jak posuzuje ten český, a to zvláště za předpokladu, že český systém měl mechanismus, jak bránit nadměrné podpoře.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek původně slíbil, že na notifikaci nebudou majitelé čekat déle než do dubna. Ač se tento slib nenaplnil, podle zástupců MPO je nyní již vydání kladného stanoviska otázkou pouhých několika týdnů.

 

SVĚT:

Hrozba uhelných elektráren v Asii

Světová banka vydala varování před plánovanou výstavbu uhelných elektráren v asijském regionu, konkrétně v Číně, Indii, Indonésii a Vietnamu. Tato výstavba by podle prezidenta Světové banky Jim Yong Kima byla katastrofou pro celou planetu. Prohlásil to ve čtvrtek 5. 5. 2016 na setkání politických lídrů ve Washingtonu.

Důvodem pro nezvykle ostré varování byla plánovaná výstavba až několika set nových uhelných elektráren v následujících dvaceti letech, a to i přes sliby dané zeměmi na klimatické konferenci v Paříži v oblasti snižování emisí a směřování k šetrné energetice. Přestože ve Spojených státech jde poptávka po uhlí prudce dolů, v jižní a jihovýchodní Asii stále roste. Zejména v oblastech, kde lidé nemají přístup k elektřině (např. pouze v Indii nemá přístup k elektřině 300 milionů lidí).

Čína, Indie, Indonésie a Vietnam svými plány pokrývají tři čtvrtiny výstavby uhelných elektráren v příštích pěti letech. Například Čína údajně plánuje 150GW nových uhelných elektráren do roku 2020 (v porovnání s novými 270 GW v posledních pěti letech). Indie, ačkoli přišla s ambiciózním plánem v oblasti solární energie, svůj podíl uhlí zvyšuje o 125GW, a to i navzdory tomu že elektřina ze slunce je v Indii nyní levnější než elektřina z uhlí. Indický plán dosáhnout do roku 2022 100GW instalovaného výkonu solárních elektráren představil indický ministr energetiky Piyush Goyal. K tomuto cíli postupuje Indie relativně rychle. Již v lednu spadla cena za kWh solární elektřiny v největším indickém státě, Rádžastánu, na 4,34 rupie (1,56 Kč), zatímco cena kWh elektřiny vyrobené z uhlí se pohybovala v rozpětí 3-5 rupie (1,08-1,79 Kč), podle jejího původu.Indický ministr energetiky dokonce nabídl rozvojovým zemím v Asii, Africe a Pacifiku expertizy a pomoc s přípravou zelené energetické koncepce. Ani to ale příliš nesnižuje obavy prezidenta Světové banky Jim Yong Kima, který své vystoupení na setkání ve Washingtonu ukončil slovy: „Pokud Vietnam dosáhne svého cíle získat 40GW z uhelných elektráren a ostatní země začnou své plány realizovat ve stejném čase, tak myslím, že jsme skončili."

Hlavním cílem Světové banky je obecně zamezit další výstavbě uhelných elektráren a umožnit zemím přechod z fosilních paliv na cenově dostupnou šetrnou, zelenou energetiku, zejména na solární a větrnou. Představitelé Světové banky se také zavázali 28 % ze svého rozpočtu věnovat na klimatické projekty. Další setkání se bude konat v listopadu v Maroku za účelem přeměny cílů pařížské konference v konkrétní akce. Ban Ki-moon zároveň tlačí vlády, aby se k dohodě z Paříže připojily ještě před odchodem Baracka Obamy z funkce v roce 2017 a dohoda tak do začátku tohoto roku vešla v účinnost.

 

Energie z vodních kapek

Nový prototyp solárních panelů vyvinutý čínskými vědci bude „získávat energii z dešťových kapek“. Toto inovativní řešení do budoucna možná umožní získávání solární energie i za deště.

Přelomovým řešením, s nímž přišli čínští vědci, je tenká vrstva grafenu, kterou jsou, respektive by byly potahovány solární články. Grafen, který je v podstatě velmi tenkou vrstvou uhlíků podobnou grafitu je ideálním materiálem pro svou vodivost a transparentnost. Profesor Qunwei Tang z Ocean University of China pomocí něj vytvořil solární článek do každého počasí – tedy takový, který generuje elektřinu i tehdy, kdy obyčejné solární články selhávají – za deště. Dešťová voda vždy obsahuje určité množství rozpuštěných solí v podobě kladných a záporných iontů. S pomocí grafenu lze z těchto iontů získat energii. V případě, kdy je na povrchu z grafenu přítomna voda, váže materiál její elektrony s kladně nabitými ionty. (Tento děj se nazývá Lewisova acidobazická reakce. Právě na tomto principu vystavěl tým vedený Qunweiem Tangem novou technologii.) Solární články potažené tímto materiálem tak mohou fungovat jak za slunečného počasí, tak za deštivých dnů.

V testovacích podmínkách dosáhly tandemové solární články po stimulaci deštěm účinnost 6,53% a vyráběly proud řádově v mikroampérech s napětím řádu milivoltů. Účinnost grafenových článků tedy zatím není vysoká ve srovnání se současně komerčně dostupnými technologiemi na bázi krystalického křemíku (až 25 %). V budoucnu však není vyloučeno, že se jim podaří účinnost zvýšit natolik, že solární panely budou vyrábět proud za deště, například i v noci.

 

Autor: Bohumila Klajblová