Energetika v událostech vol.6

29.3.2016

Energetika v událostech vol.6

Velikonoční EVU se blíže zaměří na problematiku OZE v českém prostředí a těžební smlouvy s Íránem, nepomine ani důsledky propadu cen komodit.

 

ČESKÁ REPUBLIKA:

2016-03-16

ČEZ vidí svou budoucnost v OZE

ČEZ má v plánu do osmi let ztrojnásobit instalovanou kapacitu v obnovitelných zdrojích, což by znamenalo změnu z dnešních 800 MW instalovaného výkonu na přibližně 2400 MW. Jádrem tohoto plánu je nákup a výstavba větrných elektráren a to i včetně mořských větrných zdrojů, v nichž ČEZ spatřuje velký potenciál jak v Německu, tak i ve Francii, kam se chce nově orientovat. Realizace by údajně probíhala ve spolupráci s partnery, kteří mají v této oblasti zkušenosti. Obnovitelné zdroje se pak mají stát hlavním zdrojem dodatečných šesti miliard korun provozního zisku ČEZ.

Co se týče možností financování, nabízí se již dříve uvažovaný model nákupu nových elektráren, které ČEZ zkonsoliduje do jednoho celku a jejich část pak nabídne investorům. S tím se již pomalu začíná v Česku, kde byla investorům vyčleněna jedna sedmina akcií fondu, spravujícího solární, větrné i bioplynové elektrárny Skupiny ČEZ. Možné využití tohoto modelu se však do budoucna předpokládá i u obnovitelných zdrojů ČEZ v zahraničí. O modelu se již hovořilo v souvislosti s rumunským větrným parkem Fantanele Cogealac o výkonu 600 MW. Navzdory tomu, že oficiálně prodej nikdy oznámen nebyl, Skupina ČEZ je této možnosti otevřená. Zájem investorů se očekává především v návaznosti na obnovu nároku uvedeného parku na plnou podporu v podobě dvou zelených certifikátů za každou vyrobenou MWh elektřiny.

Mimo Rumunsko, ČR, Bulharsko a Polsko se chce, jak již bylo naznačeno, ČEZ do budoucna zaměřit také na Německo, Francii a Velkou Británii s tím, že zatímco v Německu ČEZ již mírně pokročil; ve Francii a VB je s podobnými projekty úplně na začátku. Výzvou pro ČEZ budou především mořské větrné elektrárny, které mají v těchto zemích obrovský potenciál, ale jemu odpovídá i jisté riziko vyplývající již ze samotné stavby.

Nicméně pokud má firma splnit cíl rozvoje obnovitelných zdrojů, bude muset pořídit elektrárny s výkonem 1600 MW.

2016-03-16

Investice do OZE v českém prostředí

Majitelé solárních elektráren se v České republice opakovaně potýkají s nestabilitou prostředí, ta v minulosti souvisela například s otázkami zavedení solárních odvodů, recyklačních příspěvků, nebo se zrušením daňových prázdnin. Podle zástupců solárního byznysu, v Česku obvyklá, změna vlastníků odráží dlouhodobou nestabilitu tohoto sektoru, vyvolanou opakovanými snahami státu zasáhnout do garantovaných podmínek podpory.

Přestože se zahraniční investoři o český trh se solární energetikou již déle zajímají, až nyní dochází k prvnímu velkému obchodu v této oblasti.  Začátkem letošního roku se totiž novým vlastníkem největší české soukromé fotovoltaické společnosti Energy 21 stal investiční fond China CEE Investment Co-operation Fund, založený Exim bankou (vlastněná čínskou vládou). China-CEE Fund společnost koupil od investiční firmy Mid Europa Partners, která se rozhodla opustit obor solární energetiky v České republice poté, co předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková několik měsíců odmítala vypsat zákonem garantovanou podporu a krátce před rozhodným dnem odjela na dovolenou. Situaci následně musela řešit česká vláda vydáním mimořádného vládního nařízení, ve kterém jasně konstatovala, že podpora pro obnovitelné zdroje je v souladu s českým i unijním právem a o vypsání podpory rozhodl zastupující pracovník Vitáskové.

Opakované zásahy do stability podpory OZE vedly v posledních letech (právě kvůli prodloužení solárního odvodu a dlouhodobě nestabilním podmínkám) k odklonu zájmu zahraničních investorů a de facto k zastavení rozvoje moderní energetiky v Česku. Číňané jsou první, kdo se skutečně na český trh se solární energetikou odvážil vstoupit. Česká vláda by proto měla podniknout kroky, které povedou ke stabilizaci zdejšího prostředí v obnovitelných zdrojích.

Další narušení garantovaných podmínek nebo hrozba nevypsání podpory, jakou jsme sledovali na konci minulého roku, by vedla jen k znehodnocení investice a poškození dobrého jména v mezinárodním byznysu,“ říká Martin Sedlák, výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost.

 

SVĚT:

2016-02-24

Rostoucí ztráty těžebních společností

Těžařské giganty osekávají provozní i kapitálové náklady a seškrtávají dividendy, to vše z důvodu nízkých cen komodit. Pro přehled lze uvést, že při dnešních cenách se se ztrátou prodává přibližně 40% koksovatelného uhlí, třetina železné rudy a asi pětina mědi. Nadále se zhoršující situaci pro všechny těžaře lze demonstrovat na příkladu australského těžařského koncernu BHP Billiton, jenž poprvé po šestnácti letech vykázal ztrátu, která mimo ztrátu 7,8 miliard dolarů na provozním zisku zahrnovala rovněž odpisy aktiv americké těžby ropy ve výši 4,2 miliardy dolarů.

Jiná není situace ani u jiných těžařských firem počínaje původně britskou nadnárodní společností Rio Tinto, která se za loňský rok propadla do ztráty 866 milionů dolarů. Propad cen komodit společnost připravil celkem o 7,7 miliardy dolarů provozního zisku a v průběhu února se proto rozhodla pro snížení dividendy až na polovinu loňské sumy. Ve ztrátě 5,6 mld. dolarů skončila loni i společnost AngloAmerican. Aktuálně hrozí bankrot největšímu americkému těžaři uhlí, společnosti Peabody Energy, který byl nucen odložit splátku 71 milionů dolarů. Cena jeho akcií přitom spadla z 1300 dolarů (2008) na dnešní dva dolary.

V reakci na současný stav velké těžařské společnosti zadržují části dividend, aby mohly investovat do akvizic, což není tak překvapivé, uvážíme-li, v jaké situaci se nacházejí menší těžaři, které se společnosti rozhodnou získat. Tímto způsobem postupuje i uvedená BHP Billiton, která si dle analytiků zadržením části dividendy a úsporami nachystala na letošní a příští rok 10 mld. dolarů, které může do akvizic investovat. 

Šéf BHP Billiton budoucnost ale nevidí tak černě, do roku 2025 totiž podle něj bude třeba nasytit rostoucí světovou poptávku po ropě a mědi, což není dosud plánovaným rozvojem kapacit pokryto. Železné rudy ze stávajících nalezišť včetně plánovaných lomů bude naopak na trhu dostatek ještě deset let.

2016-03-15

Írán se hádá o těžební smlouvy

Již v květnu se po zrušení mezinárodních sankcí měly začít uzavírat smlouvy zahraničních investorů s Íránem, který jejich novou podobu od podzimu 2015 připravuje. Nicméně komplikace s sebou přinesly parlamentní volby v Íránu a spory mezi reformisty a konzervativci o podobu těchto smluv, v důsledku čehož bude pravděpodobně nutné celou záležitost opět odložit.

Návrat zahraničních těžařů do Íránu, a to včetně jejich investic a technologií, je stěžejním pro dosažení cíle zdvojnásobit denní produkci ropy do roku 2020 na 6 milionů barelů; který si Írán předem stanovil. Spolu s tím má Írán mnoho příležitostí pro rozvoj nalezišť.

Nahrazení dosavadního režimu takzvaného zpětného odkupu brání íránské konzervativní kruhy. Původní, pro západní koncerny nevýhodný, systém, kdy zahraniční firma prozkoumá a navrtá ložisko, předá jej státní společnosti NIOC a ta mu počáteční investici (snad) splatí, by měl být v nejbližší době nahrazen systémem novým. Íránská vláda přišla s úpravou, která umožní zahraničním firmám v Íránu těžit 20 i 25 let. Systém by měl být založen na spolupráci zahraničních těžařů s jejich íránskými protějšky, to vše za podmínky, že západní koncerny nesmí a nebudou vlastnit část zásob, jak je tomu v ostatních státech, protože to odporuje íránské ústavě.

Navzdory tomuto nastavení mají konzervativci přesto dojem, že se novým typem kontraktu zákaz zakotvený v ústavě porušuje. Od velikosti zásob se přitom odvíjí ohodnocení těžařských firem na burzách.   

2016-03-17

Úspěch prodeje inteligentních baterií

Prodej baterií pro skladování elektřiny z domácích solárních elektráren zažívá boom a stává se velice slibným byznysem. Příkladem takového úspěchu je bavorský výrobce inteligentních baterií pro skladování elektřiny z domácích solárních elektráren a zároveň průkopník v inteligentních systémech ukládání energie, firma Sonnen, jež letos očekává oproti loňsku dokonce trojnásobný prodej. V letošním roce plánuje dodat deset až dvanáct tisíc baterií (tedy přibližně totéž, co prodala za posledních pět let dohromady). S množstvím prodaných baterií klesá i jejich cena, která se za posledních pět let snížila (u základního modelu) z 25 000 eur na 3590 eur. Hlavním zdrojem zisku firmy se dnes ale stává, spíše než baterie jako taková, speciální software, který řídí výrobu, spotřebu a ukládání elektřiny do těchto baterií.

Firma působící nyní na německém trhu má ambici vstoupit i na trhy v jiných zemích od Itálie přes USA až po Austrálii, do čehož by v budoucnu ráda investovala.  

Loni do firmy kapitálově vstoupil prostřednictvím fondu Inven Capital i ČEZ, pro který je Sonnen potenciálním zdrojem nových technologií, nevylučuje však u této společnosti do budoucna ani získání většinového podílu. 

 

Autor: Bohumila Klajblová