Energetika v událostech vol.5

16.3.2016

Energetika v událostech vol.5

Tentokrát se detailněji podíváme na kontrast čínské a japonské jaderné energetiky, nevyhneme se ale ani problematice českého uhlí.

 

ČESKÁ REPUBLIKA:

2015-03-12

Mládek nadále odmítá odepsat zásoby uhlí

Zcela odepsat zásoby hnědého uhlí v severočeských lokalitách, kde těžaři neusilují o těžbu, tedy zejména za územními limity lomu Bílina, opět žádají vědci, lékaři i ekologové. Chtějí současně s tím zrušit tamní chráněná ložisková území a dobývací prostory. V otevřeném dopise se obrátili na premiéra Bohuslava Sobotku a Radu vlády pro udržitelný rozvoj. Ministr průmyslu Jan Mládek zásoby uhlí ale odepisovat nechce.

Loni v říjnu vláda rozhodla, že neprolomí limity těžby na lomu ČSA a těžba na Bílině může pokračovat maximálně na vzdálenost půl kilometru od obecní zástavby. Vědci a ekologové již tehdy do jisté míry kritizovali to, že vláda sice ochránila domovy lidí, ale porušila po 24 letech kompromis mezi těžbou a lidským zdravím ve všech těžebních lokalitách s výjimkou ČSA.

Nyní v dopise požadují, aby byly zásoby uhlí pod zastavěným územím obcí v lokalitě ČSA a pod jejich ochrannými pilíři úplně převedeny do nebilančních zásob, tedy do strategické rezervy. Případné prolomení limitů v lokalitě ČSA by na druhou stranu mimo jiné znamenalo zbourání části obce Horní Jiřetín. Jan Mládek v pátek na sjezdu hornických odborů v Praze ale zdůraznil, že nechce odepsat zásoby pod Horním Jiřetínem, i za cenu snížení komfortu pro místní obyvatele. Uvedl, že MPO dělá vše pro to, aby možnost eventuální těžby mohla být v případě, že se změní vývoj světových cen uhlí, zachována.

2016-03-01

Testování amerického jaderného paliva

Američanům se po několikaletém jednání podařilo přesvědčit ČEZ k testování jejich paliva v temelínské aktivní zóně. Přispěl k tomu pravděpodobně i tlak ze strany Evropské komise a české vlády na diverzifikaci dodavatelů jaderného paliva a s tím související snížení dovozní závislosti ukotvené též v Národním akčním plánu pro rozvoj jaderné energetiky. Tím se americkému výrobci Westinghouse otevírá cesta k účasti v tendru na dodávky jaderného paliva pro Temelín po roce 2020. Do tohoto roku má ČEZ uzavřenou smlouvu s ruskou firmou TVEL, která může být prodloužena o dalších pět let. Tendr by mohl výhledově začít již počátkem příštího roku.

Šest kazet jaderného paliva by měl ČEZ umístit do reaktoru v roce 2018. Do doby, než proběhne tendr, však americké palivo nebude mít licenci českého státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Zmíněnému umístění do reaktoru tak bude předcházet minimálně 18 měsíční licenční proces pro zavedení zkušebních palivových článků, které by měly následně v reaktoru setrvat ideálně po celé čtyři roky. Vlastní použití paliva pro komerční provoz v aktivní zóně, kde už je palivo jiného dodavatele (tedy provoz smíšené aktivní zóny), si pak vyžádá další licenci úřadu pro jadernou bezpečnost.

Američané už palivo pro reaktory temelínského typu VVER-1000 dodávají do dvou elektráren na Ukrajině. Do budoucna zvažují elektrárny v Bulharsky ale také v Indii a Číně.

 

SVĚT:
Jaderná energetika: Čína versus Japonsko

2016-03-14

Čína chce do r. 2030 zpětinásobit výkon jaderných elektráren

Podle údajů Mezinárodní agentury pro atomovou energii je v Číně v současnosti 31 funkčních jaderných reaktorů, z nichž je většina soustředěna na východním a jižním pobřeží a 21 dalších reaktorů je ve výstavbě. Čínská vláda se však zavázala jich v příštích pěti letech vybudovat celkem 40 a zvýšit tak do roku 2030 instalovaný výkon jaderné energetiky na 120 až 150GW, tedy na čtyř- až pětinásobek současného stavu.

K tomuto významnému zvýšení počtu jaderných reaktorů má dojít mimo jiné v návaznosti na prosincovou klimatickou konferenci v Paříži, kde se Peking zavázal ke snížení emisí škodlivých látek při výrobě elektřiny o 60% již do r. 2020. K dosažení cíle má zemi, dosud závislé na uhelných elektrárnách (zajišťujících zde nadpoloviční většinu výroby elektřiny), posloužit právě jaderná energetika a obnovitelné zdroje.

Čína zatím oficiální cíl pro jadernou energetiku, jež pokrývá pouhé dvě procenta čínské spotřeby, na rok 2030 nestanovila. Do roku 2020 chce ale zvýšit instalovaný výkon o 58 GW ze zhruba 28 GW na konci loňského roku. Na to má ze státního rozpočtu směřovat 500 miliard jüanů (téměř dva biliony korun).

Ambiciózní čínský jaderný program ale trpí v poslední době odkládáním výstavby. Již v roce 2011 bylo schvalování nových bloků na tři roky odloženo kvůli hloubkové bezpečnostní inspekci všech jaderných zařízení po havárii japonské elektrárny Fukušima. K dalším odkladům pak vedlo i rozhodnutí přejít na bezpečnější, nicméně dosud plně neotestovanou technologii reaktorů „třetí generace“.

V posledních třech letech Čína připojila k síti deset jaderných bloků s výkonem přes 10 gigawattů a předstihla tak na konci roku 2015 v instalované kapacitě Jižní Koreu a Rusko. Podle americké vládní Energetické informační agentury by stejně tak mohla na konci desetiletí předstihnout Francii a Spojené státy.

2016-03-14

Japonsko pět let od Fukušimy

Situace v Japonsku se pochopitelně diametrálně liší od situace v Číně, ač původní ambice byla relativně podobná. Před třemi lety sliboval premiér Šinzó Abe, že se v roce 2016 rozjede po fukušimské havárii všech 45 zastavených jaderných reaktorů. Fakt, že jsou dnes stále v provozu jen dva z nich, však poukazuje na komplikovanost celé situace, kterou dokládají i průzkumy veřejného mínění, podle nichž je 70% veřejnosti proti rozvoji jaderné energetiky a to navzdory známému tvrzení, že se Japonsko bez jaderné energie neobejde.

O povolení k obnovení provozu požádaly energetické firmy pro 25 ze 45 reaktorů, jejichž požadovaný restart však brzdí podávané žaloby a s nimi související soudní řízení. Příkladem může být žaloba firmy Kepco, jíž soud nařídil ve dvou případech okamžité odstavení reaktorů v elektrárně Takahama nebo nedávno podaná žaloba 70 obyvatel za účelem uzavření jaderné elektrárny Ikata. Další prostor pro žaloby otevírá i požadavek, aby vláda vytvořila evakuační plány pro obyvatele žijící v okruhu 30 km kolem elektráren; který by v nejhorším možném případě znamenal evakuaci 50 milionů lidí. Strach obyvatel o jejich vlastní bezpečnost tedy přetrvává, ač do zlepšení bezpečnosti dle nových standardů, přijatých po fukušimské havárii, bylo provozovateli investováno již přes 20 miliard dolarů.

Loni vláda v predikci energetického mixu do r. 2030 uvedla, že za 15 let bude z jádra pocházet 20 až 22 procent japonské elektřiny. Nicméně již dnes víme, že i za předpokladu, že by se všechny jaderné elektrárny vrátily do provozu, dokázaly by v roce 2030 vyrobit jen 15 procent elektřiny.    

Co se týče samotné elektrárny Fukušima, likvidace roztaveného jaderného paliva z reaktorů jaderné elektrárny potrvá pravděpodobně několik desetiletí. A podle autora knihy Fukušima bude třeba nejprve postavit roboty, kteří zjistí, v jakém stavu poškozené aktivní zóny jsou. Japonci se zde nyní soustřeďují na vyvezení vyhořelého paliva ze čtyř bazénů v místě reaktorů, s předpokládaným ukončením prací v r. 2020.

 

2016-02-29

USA ustupují od frakování

Americké společnosti se v reakci na nízkou cenu ropy rozhodly omezit nákladné způsoby těžby z alternativních ložisek. Přerušení veškerého frakování oznámil i jeden z největších amerických těžařů Whiting Petroleum Corp. Firma současně s tím uvedla, že její investice letos klesnou o 80 procent. Jde tedy o dosud nejrozsáhlejší úsporný program některého z těžařů z ropných břidlic.

Většina letošního rozpočtu firmy, čítajícího 500 milionů dolarů, bude vydána na zakonzervování vrtů po zastavení těžby 1. dubna 2016. Důvodem je cena ropy (WTI), která na úrovni 33 dolarů za barel vylučuje udržitelnost provozu jakéhokoli z jejich vrtů (vyžadujících cenu minimálně 40 či 45 dolarů za barel).

Ropnému kartelu OPEC se tak začíná vyplácet jeho strategie vysokého objemu těžby, který drží ceny u dna. V čele těchto snah nadále stojí Saúdská Arábie, která musí zavádět rozsáhlá úsporná opatření ve snaze uhájit si svůj tržní podíl.

 

Autor: Bohumila Klajblová