Energetika v událostech vol.4

22.2.2016

Energetika v událostech vol.4

V první Energetice v událostech tohoto semestru mimo jiné zjistíte, jaké dopady má těžba levné ropy břidlic na globální ekonomiku, nebo jaké perspektivy má dnes silnice ze solárních panelů. V kontextu ČR se díl pozastavuje nad problematikou jaderných elektráren, ale i existenční krizí OKD.

 

ČESKÁ REPUBLIKA:

2015-02-02

OKD chce do r. 2018 propustit polovinu zaměstnanců

Těžební společnost OKD, která je v současné době v existenčních problémech kvůli nízké ceně uhlí, chce, podle prohlášení jejího výkonného ředitele Dale Ekmarka, do tří let propustit polovinu zaměstnanců, neboť i přes úsporná opatření je pro OKD těžba uhlí ztrátová. S tím nutně souvisí i uzavírání dolů. Cílem restrukturalizace má být vytvoření štíhlejší organizace, která bude udržitelná v novém prostředí dlouhodobě nízkých cen uhlí. V kraji by šlo o největší propouštění za dlouhá léta, mimo jiné i proto, že ztráta práce hrozí též tisícům lidí v navazujících profesích. 

Dnes v OKD a u dodavatelských firem pracuje zhruba 10.000 až 12.000 lidí, z nichž naprostá většina pochází z regionu, a jejichž počet má být do roku 2018 zredukován na 5000 až 6000 lidí.  Časový harmonogram má být upřesněn v nadcházejících měsících. Premiér Bohuslav Sobotka však uvedl, že vláda bude usilovat o to, aby propuštění lidé dostali v kraji jinou práci. Obdobně se vyjádřil i ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Karvinský primátor v tomto duchu tlačí na udržení těžby alespoň do roku 2020 až 2023 a urychlené zprovoznění průmyslové zóny Nad Barborou, kde by velký investor mohl vytvořit pro propuštěné zaměstnance OKD nová pracovní místa. Domnívá se však, že není reálná šance, aby zóna byla připravena například do dvou let.

V rámci tohoto razantního, nicméně mnohými očekávaného kroku by měly být uzavřeny doly Paskov (Důlní závod 3), Lazy a Darkov (v Důlním závodě 1) a prostory, které byly nebo brzy budou vytěženy, jako je severní část důlního pole v Důlním závodě 2 (Důl ČSM). Dlouhodobý technický výhled podle Ekmarka naznačuje, že budoucí OKD se bude skládat z Důlního závodu 1 (lokalita ČSA - bývalý Důl Karviná) a Důlního závodu 2 (Důl ČSM). Naprosto nezbytné je podle něj zajistit povolení těžby pro rozšíření činnosti na Karvinsku. Souhlas ministerstva životního prostředí k rozšíření těžby je platný i pro oblast Karviné-Starého Města až do roku 2023, to Ekmark pro OKD a jeho budoucí těžbu považuje za klíčové. Firma ale ještě musí splnit řadu podmínek.

Předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík řekl, že jde jen o politický boj, protože na tak rychlé uzavírání dolů firma nemá peníze, miliardy korun navíc budou potřeba i na sociální program a výkupy pozemků.

Analytik J&T Banky Bohumil Trampota uvedl, že jakkoliv je dnešní oznámení negativní vůči regionu, dalo se očekávat, protože situace v mateřské společnosti NWR (New World Resources) je velice špatná. Zachránit by ji mohlo pouze to, pokud by raketově vzrostly ceny koksovatelného uhlí, což se ale nepředpokládá. Za stávajících podmínek podle něj nedokáže NWR generovat hotovost. Současný stav hotovosti přitom stačí jen na několik měsíců.

2016-01-11

Propad vývozu elektřiny

Odstávky výroby v tuzemských jaderných elektrárnách a rostoucí spotřeba elektřiny srazily v loňském roce její vývoz na 12 TWh (terawatthodin), což je meziroční propad vývozu o více než jednu čtvrtinu a v případě České republiky zároveň druhý nejhorší výsledek za posledních deset let. Méně Česko vyvezlo jen v roce 2008 po vypuknutí světové finanční krize.

Fakt, že po jediné plánované odstávce prvního bloku Dukovan (v září 2015) došlo (kvůli závadám) k výpadku prvního a následně i druhého bloku Temelína a k odstavení tepelné elektrárny ve Chvaleticích, stál ČEZ spolu s Elektrárnou Chvaletice 71 milionů korun a Česko muselo 15 hodin dovážet elektřinu ze zahraničí. Brzy následovala i druhá rána v podobě nepředpokládané odstávky dalších dvou bloků Dukovan kvůli nesrovnalostem v dokumentaci o svarech, pročež Dukovany vyrobily o 3,6 TWh elektřiny méně než v roce 2014. Z důvodu odstavení těchto dvou bloků Skupina ČEZ přišla v minulém roce o 2,5 miliardy korun.

Tyto neplánované dlouhodobé odstávky významných zdrojů měly samozřejmě mnoho negativních dopadů. Nicméně i v rámci tohoto vesměs nešťastného vývoje lze poukázat na určitá pozitiva. Jasným příkladem je oproti roku 2014 mnohem intenzivnější využití paroplynové elektrárny Počerady, která musela stejně jako další elektrárny vykrývat výpadky jaderných elektráren. Díky tomu se ukázalo, že ČEZ v Počeradech dokáže vyrábět i při stávajících cenách plynu na úrovni provozního zisku a má tak možnost částečně umazávat ztráty z investice za 17 mld. korun.

Co se týče jaderných elektráren, Skupina ČEZ na konci roku zveřejnila odhad, že v roce 2016 hodlá vyrobit v obou jaderných elektrárnách rekordní množství elektřiny (celkem 32,7 TWh), což by znamenalo oproti loňskému roku posun o celou jednu pětinu.

2016-02-14

JE Dukovany obnovila výrobu na prvním bloku

Jaderná elektrárna Dukovany obnovila 14. února výrobu energie na prvním bloku, stalo se tak den po obnovení činnosti bloku číslo dva. Blok č. 1 byl mimo provoz od loňského srpna a blok č. 2 od září, odstávky na obou blocích tak kvůli opakované kontrole svarů trvaly delší dobu, než jaderná elektrárna očekávala.

Minimálního kontrolovaného výkonu první blok dosáhl jedenáctého února v 2:29. Do provozu jej sice pracovníci elektrárny začali vracet již 28. 1. 2016, ale kvůli nutné opravě několika drobnějších netěsností, objevených na částech potrubí v průběhu tlakové zkoušky, se práce o několik dní protáhly. Štěpná reakce byla obnovena, namísto po 58, až po 167 dnech. Při odstávce pracovníci v reaktoru prvního bloku vyměnili pětinu jaderného paliva a byly dokončeny investiční akce zaměřené na zvýšení bezpečnosti bloku. Do konce března však ještě Skupina ČEZ potřebuje získat povolení pro jeho další provoz.

Po návratu prvního a druhého bloku do provozu by tedy měly pracovat všechny bloky Dukovan. Nicméně není tomu tak kvůli čtvrtému bloku, který je plánovaně mimo provoz od 6. 2. 2016 na 63 dnů z důvodu kontroly a výměny paliva. Budou se v něm kontrolovat i svary, které hrály hlavní roli při předchozích neplánovaných odstávkách, a kvůli nimž loni Skupina ČEZ přišla celkem o 2,5 mld. korun.

ČEZ na začátku února mimo jiné oznámil, že do budoucna významně změní strukturu kontrol zařízení v obou tuzemských jaderných elektrárnách. Důležitou roli bude hrát dceřiná společnost ÚJV Řež.

 

SVĚT:

2016-02-11

Nadměrná těžba drží ropu u dna

Poté, co se před rokem a půl zřítily světové ceny ropy, panovalo nejen mezi arabskými producenty přesvědčení, že americká těžba ropy z břidlic selže jako první. (Ceny ropy se od poloviny roku 2014 propadly o více než 70 procent až na nejnižší hodnotu za více než deset let.) Navzdory tomuto předpokladu se však těžaři v americkém Texasu situaci dokázali rychle přizpůsobit snížením nákladů na těžbu, ale především zvýšením výtěžnosti nových vrtů, a to z 278 barelů za den (počátkem roku 2014) na dnešních 348 barelů. Letos průměrná výtěžnost vrtů dosáhla již 478 barelů za den, což ve výsledku znamená, že těžaři břidlicové ropy dokážou být v zisku již při 35 dolarech za barel ropy. (Podle posledních statistik EIA těžba ropy v texaské oblasti Permian překročila hranici dvou milionů barelů za den.)

Potvrdilo se tak, že břidlicová těžba dokáže relativně pružně reagovat na vývoj ceny ropy na burzách. Zároveň by se americké břidlice mohly stát jakousi pojistkou proti tomu, aby se cena ropy vrátila do trojciferných hodnot. Podle šéfa Vitol Group, jednoho z největších nezávislých obchodníků s ropou, se bude cena ropy v příštích pěti až deseti letech pohybovat mezi 40 a 60 dolary za barel a právě tam by se měla pohybovat i většina amerických těžařů. Zatím propad cen ropy nepřežilo celkem 60 amerických těžařských firem. 

Pokud však jde o globální perspektivu, nelze podle Mezinárodní agentury pro energii v nejbližší době růst cen ropy očekávat. Nabídka bude totiž převyšovat v příštích měsících poptávku průměrně o 1,75 milionů barelů ropy. Výrazný převis nabídky nad poptávkou však není způsoben pouze růstem těžby v USA, ale i rozhodnutím ropného kartelu OPEC zvýšit vývoz s cílem upevnit si tržní pozici či oslabováním poptávky ze strany globální ekonomiky pozorovatelným na příkladu Číny, u níž došlo k ochabnutí spotřeby.

Ke snížení nadměrné dodávky ropy a vyrovnání nabídky s poptávkou má přispět dohoda ministrů Ruska, Saúdské Arábie, Venezuely a Kataru, již se v úterý 16. února dohodli na zmrazení produkce ropy na lednové úrovni. Někteří analytici však pochybují o přínosu rozhodnutí zmrazit těžbu na úrovni, která byla úrovní téměř rekordní, a ani zmrazení produkce jako takové podle nich není vhodným řešením. Na místě by bylo spíše snížení produkce. Uvedeným státům v cestě k takovému cíli ale stojí i jejich vlastní podmínka, aby totéž učinili i další významní producenti. Například pro Írán je však tento postup zcela nelogický. Podle zástupce Íránu při Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) země bude svou produkci naopak dál zvyšovat, dokud nedosáhne úrovně těžby před zavedením mezinárodních sankcí.

2016-01-28

Francie vydláždí silnice solárními panely

Francouzská ministryně pro ekologii a energetiku Ségolène Royal přišla s plánem, podle kterého by měla Francie do pěti let vybudovat až 1000 kilometrů solárních silnic. Tuto možnost přinesl v říjnu 2015 představený francouzský projekt Wattway. Zmíněný projekt solární cesty, za nímž stojí pět let výzkumu společnosti Bouygues Colas ve spolupráci s Národním ústavem pro sluneční energii (INES), tak umožní získávání energie ze slunce, aniž by docházelo k dalšímu zatěžování zemědělské půdy a zásahům do krajiny obecně.

Francouzská Agentura pro životní prostředí a energetiku tvrdí, že čtyři metry solární cesty vyrobí dostatek elektřiny pro jednu domácnost a jeden kilometr by měl být dostatečným zdrojem elektřiny pro veřejné osvětlení ve městě s 5000 obyvateli. Kritici solárních panelů na cestách ovšem poukazují na vyšší cenu a možnou nižší účinnost oproti využití fotovoltaických modulů na střechách. Řešením tohoto problému by podle ministryně Royalové mohlo být financování pomocí zvýšení daně z benzínu.

Co se týče technologického zpracování, jde o sedm milimetrů tlusté proužky, které se lepí přímo na povrch vozovky. Solární článek využívá tenkých vrstev polykrystalického křemíku. Solární cesta má být odolná vůči těžkým kamionům a zajišťovat dostatečnou přilnavost, aby se zabránilo smyku.

Letošní rok tak bude pravděpodobně testem pro novou etapu solární energetiky. Pokud se však přímo ve Francii solární cesty uchytí, mohou výhledově pokrýt spotřebu až pěti milionů lidí, tedy 8 % francouzské populace. V zemi, která se dosud významně spoléhala především na jaderné reaktory, by šlo o poměrně razantní obrat směrem k chytré, decentralizované energetice. Více informací o projektu na http://www.wattwaybycolas.com/en/

2016-02-18

Venezuela po 20 letech zvyšuje ceny benzínu

Venezuelský prezident Nicolás Maduro oznámil, že jeho vláda poprvé po dvaceti letech zvýší ceny výrazně dotovaného benzínu. Toto dlouho odkládané opatření bylo nedávno prezidentem, jakožto i některými zástupci jeho opozice označeno za zcela nevyhnutelné. Opatření, jež je součástí Madurova ekonomického balíčku pro boj s recesí, podle venezuelského prezidenta povede díky novým cenám pohonných hmot k úspoře 800 milionů dolarů ročně.

V televizním projevu Maduro oznámil, že cena za litr 91 oktanového benzínu vzroste z 0,07 bolívaru na 1 bolívar (tedy o 1328,57%). 95 oktanový benzín se zdraží o 6085,56% z 0,097 bolívaru na 6 bolívarů za litr (tedy v přepočtu na 23 korun). Pouze pro porovnání, v USA stojí litr (95 oktanového) benzínu 0,68 USD, v Kolumbii 1,082 USD a ve Venezuele došlo v rámci tohoto opatření ke změně z 0,01 USD za litr na 0,95 USD. Někteří z kritiků argumentují zcela logicky tím, že se zvýšení cen citelně projeví na příjmech milionů Venezuelanů, kteří mají již dnes problémy vyjít s penězi, současně by mohlo dojít i k vlně protestů podobné té, která se zvedla například po zvýšení cen benzínu v roce 1989. 

Venezuela má kvůli klesajícím cenám ropy, které za poslední rok spadly na nejnižší hodnotu za více než deset let, velké ekonomické potíže, protože je na jejím vývozu závislá a výnosy z ropy tvoří 96 procent devizových příjmů země.

 

Autor: Bohumila Klajblová