Energetika v událostech vol. 13

13.3.2017

Energetika v událostech vol. 13

Začtěte se do plynárenského speciálu Energetiky v událostech a sledujte vývoj nejen na úrovni společností jako je Gazprom či OMV, ale i na úrovni spolupráce jednotlivých států.

SVĚT:

Gazprom potřebuje Evropu víc než kdy dříve

Jeden z největších světových exportérů zemního plynu a největší ruská společnost Gazprom dosáhla v roce 2016 rekordně vysokého podílu na trhu se zemním plynem v Evropské unii. Oproti roku 2015, kdy podíl na trhu se zemním plynem v Evropské unii činil 30 %, si Gazprom v roce 2016 připsal 4 % a zaujímal tak 34% podíl.

Dosavadní trend ve vývoji tržního podílu Gazpromu na evropském trhu byl spíše opačný a docházelo k jeho snižování vlivem postupného přechodu od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie. Nicméně v roce 2016 Gazprom dodal na trh Evropské unie 179,3 mld. metrů krychlových zemního plynu, čímž o 12,5 % překonal dodávku z minulého roku. Důvodem tohoto nárůstu byl pozitivní vývoj hospodářství EU a především velmi nízké ceny nabízené Gazpromem. Ty se pohybovaly na dvanáctiletých minimech v průměru na 167 USD za tisíc metrů krychlových.

Za tímto snižováním cen stojí mimo jiné geopolitická hra o evropský kontinent, kde chce Gazprom v roce 2017 prodat stejné množství zemního plynu, jako v roce 2016, a to navzdory očekávánému přílivu LNG z Austrálie a USA. Dalším záměrem nízkých cen je získání přízně EU. Ta totiž od roku 2012 vedla s Gazpromem spory kvůli nízké flexibilitě cen, což vyústilo až v pokutu ve výši 10 % jeho světových tržeb. V prosinci minulého roku se ale obě zúčastněné strany dohodly na zabránění této pokuty. Lze se domnívat, že je to výsledkem neveřejně předložených návrhů společnosti Gazprom, které by vyrovnaly její ceny s cenami na světových trzích a učinili je pružnějšími.

V neposlední řadě lze uvést, že Gazprom potřebuje být s Evropou za dobře kvůli výstavbě plynovodu Nord Stream 2, který vede stejně jako Nord Stream 1 na dně Balstského moře. Tyto a další plánované plynovody by mohly Gazrpomu a celému Rusku v roce 2020 zajistit, že by plyn pro Evropu již nemusel být dodáván přes Ukrajinu, kterou v současné době vede hlavní plynovod. Ukrajina za tranzit plynu vybírá poplatky, což se Rusku v kombinaci s rizikem přerušení dodávek plynu pro Evropu pochopitelně nelíbí. Ukrajinští nacionalisté již v minulosti přerušili obchodování s Ruskem a dodávky energií na Ruskem kontrolovaný Krym.

Celkové ekonomické vyhlídky Gazpromu se nazdají být příliš optimistické. Gazprom má jen malý potenciál zvýšit ceny či dodávky plynu na svůj největší trh – Evropu, přičemž ani vyhlídky na ostatní trhy nejsou příliš optimistické. Gazprom se navíc stále více zadlužuje a tak není divu, že se poslední dobou stává zákaznicky přívětivějším.

OMV koupí od Uniperu podíl v jednom z největších polí s plynem v Rusku

Energetická skupina OMV má zájem do konce roku zakoupit podíl na ruském plynovém poli Južno-Russkoje. Tato expanze vyjde OMV na 1,75 miliard EUR, za které od společnosti UNIPER odkoupí přibližně čtvrtinový podíl na poli s plynem. OMV udává, že díky akvizici ušetří na produkčních nákladech a zároveň zvýší těžební schopnost firmy o 100 000 barelů ropného ekvivalentu za den. Mezi další vlastníky pole patří firmy Gazprom a Wintershall. Plyn z Južno-Russkoje se dodává skrz plynovod NordStrema to především do Německa.

Prodej je však i důležitým krokem pro společnost Uniper, a to především v jejich plánu získat do roku 2018 minimálně 2 miliardy EUR skrz prodej majetku. Uniper, i přes ztrátu svého podílu, má přibližně 5% účast ve výrobě elektřiny na ruském trhu.

Izrael spojí s Tureckem podmořský plynovod

Izraelské plynové pole Leviathan, které patří mezi největší naleziště plynu na světě, by mohlo být propojeno s Tureckem. Konsorcium pro rozvoj Leviathanu rozhodlo o spuštění projektu za 3,75 miliardy dolarů, jehož účelem je začít těžit a vyvážet plyn na domácí trh v roce 2019. Podle izraelského konglomerátu Delek Group, který má 45% podíl na poli Leviathan, by měl být 500 kilometrů dlouhý plynovod dokončen do roku 2020.

Pole Leviathan je k nalezení ve Středozemním moři nedaleko izraelského pobřeží. Nabízí k těžbě odhadem 622 miliard metrů krychlových plynu. Těžba je vitální pro vládní plány energetické soběstačnosti a získání nového zdroje příjmů. Mezi další exportní destinace se může zařadit Egypt, Evropa nebo elektrárny v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu.

 

ČESKÁ REPUBLIKA:

Počet odběratelů zemního plynu se v Česku dlouhodobě snižuje

V České republice již sedmým rokem v řadě dochází k poklesu počtu odběratelů zemního plynu. Děje se tak navzdory evropským dotacím na nákup plynových kotlů a vysokému úsilí plynárenských spolenčostí, které se snaží mimo jiné oživit neaktivní plynové přípojky. Těch je na 300 tisíc a na jejich existenci doplácí spotřebitelé v regulovaných cenách.

Za poslední rok počet připojených domácností klesl o 4 tisíce, přičemž od vrcholu v roce 2009 se počet odběrnch míst snížil o 32 tisíc. Společnost GasNet, která je dceřinou společností společnosti Innogy, v loňském roce navzdorycelkovému tržnímu poklesu plynových přípojek evidovala ve své distribuční síti 941 nově oživených přípojek a měsíčně zaznamenává dvě stovky nových zájemců o využití nabídky na výměnu kotle na tuhá paliva za plynový.

Přechod od vytápění tuhými palivy na plynové vytápění domácností podporuje kotlíková dotace, která je poskytována z Operačního programu Životní prostředí. Tuto dotaci lze použít na zdroj vytápění a jeho instalaci, novou nebo zrekonstruovanou topnou soustavu nebo i na zpracování dokumentace. Finanční prostředky na změnu vytápění lze získat i pomocí programu Nová zelená úsporám, kde bylo doposud přijato přes 600 žádostí o dotaci na výměnu neekologického kotle za plynový kondenzační kotel s celkovým požadavkem dotace 11,7 milionu korun.Prostřednictvím kotlíkových dotací byl v loňském roce financován nákup nového plynového kotle  pro více než 4 tisíce domácností.

Jedním z vysvětlění, proč dlouhodobě dochází k poklesu odběratelů, je především vysoká cena zemního plynu.Ta byla v České republice ve srovnání s 27 evropskými státy při zohlednění odlišné kupní síly šestá nejvyšší.

Autoři: Jakub Hubka, Marius Kempný

Energetika v událostech

 

 

 

 

IEE na Facebooku 

 

Twitter

 

 

Partneři