Energetika v událostech vol.12

16.2.2017

Energetika v událostech vol.12

Zajímá Tě čínský solární boom, rekordy kterých dosahuje jaderná elektrárna Temelín nebo jak ambiciózní jsou vize Jana Mládka, pak nahlédni do nového dílu EvU.

ČESKÁ REPUBLIKA:

JE Temelín zaznamenala v lednu rekordní výrobu elektrické energie

Leden patří v Jaderné elektrárně Temelín již tradičně k měsícům s nejvyšší výrobou elektrické energie. Ten letošní se však stal měsícem, kdy bylo vyrobeno vůbec nejvíce elektrické energie od začátku provozu JE v roce 2000. Díky tuhým mrazům se voda v chladicích věžích lépe ochlazovala, což se projevilo na celkové efektivitě elektrárny. Celkem bylo vyrobeno rekordních 1,627 mil. MWh elektřiny, čímž byl o 393 MWh překonán dosavadní rekord z října roku 2015.

Přestože v lednu byla laťka nastavena velmi vysoko, vedení elektrárny počítá s možným poklesem výroby v souvislosti s  tříměsíční odstávkou druhého bloku, která je plánovaná na druhou polovinu května. Důvodem této odstávky je výměna jaderného paliva, která nemine koncem roku 2017 nemine ani první blok.

Jak již bylo zmíněno, jaderná elektrárna Temelín vyrábí elektřinu od roku 2000. Od té doby prošla řadou modernizací, čímž zvýšila původní projektový výkon o 10 procent, tedy téměř o 200 MWe, což odpovídá výkonu velkého uhelného bloku. Produkce Temelína pokrývá zhruba pětinu české spotřeby. Loni elektrárna vyrobila 12,1 TWh elektřiny, téměř o dvě TWh méně než v roce 2015. Nižší produkci způsobily odstávky. I tak Temelín vyrobil ze všech českých zdrojů nejvíc: jeho elektřina by vystačila českým domácnostem na deset měsíců, jižní Čechy by s ní vydržely téměř čtyři roky. Dosud nejvíce elektřiny Temelín vyrobil v roce 2012, kdy do sítě dodal 15,3 TWh elektřiny.

Mládek láká Teslu do Česka

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek pro server aktuálně.cz uvedl, že by do České republiky rád přilákal perspektivní kalifornskou automobilku Tesla, se kterou nyní vyjednává a kterou by rád osobně navštívil při své květnové cestě do USA.

Mimo ministra chce automobilku přilákat i Ústí nad Labem, kde dosud proběhlo setkání politiků, akademické sféry a podnikatelů, mezi nimiž nechyběl ani nadšenec do elektromobility a autor myšlenky alternativní taxislužby Liftago Martin Hausenblas. Právě okolí Ústí nad Labem by pro Teslu mohlo být velmi atraktivní. Nedaleko se nachází největší naleziště lithia v Evropě (viz náš starší článek Současnost a budoucnost lithia), které je pro Teslu strategickou komoditou, další výhodou Ústí nad Labem je nedaleká dálnice, industriální zázemí nebo obecně výhodná geografická poloha v srdci Evropy. 

 

SVĚT:

Finsko se stane první zemí s konečným úložištěm jaderného odpadu

V bízkosti jaderné elektrárny Olkiluoto na stejnojmeném ostrově v jihozápadním Finsku vzniká první trvalé úložiště použitého jaderného paliva na světě. Palivo má být uskladněno v hloubce přes 400 metrů pod zemí ve speciálních měděných kontejnerech, které se následně zapečetí bentonitem. Jedná se o jílové materiály, které obalují kontejner a udržují ho ve stabilní pozici. Vytvoří tak kolem kontejneru nepropustnou schránku, která je schopna zachytit radionuklidy a zabránit tak jejich možnému úniku z kontejneru.

V komplexu podzemních chodeb a tunelů o délce více než 40 kilometrů by mělo být možné uskladnit až 5500 tun radioaktivního odpadu po dobu 100 000 let. Celkové náklady na tento projekt by se měly pohybovat ve výši 4 miliard dolarů. Pokud půjde vše podle plánu, provoz by měl být zahájen v roce 2023. Poslední zavážka se odhaduje o více než 100 let později a celý komplex by měl být v provozu do roku 2045.

O podobných projektech se ve světě diskutuje již řadu let. Kvůli odporu obyvatel se však dosud žádný takový projet nerealizoval a radioaktivní odpad se tak ve většině zemí ukládá v krátkodobých nadzemních úložištích. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) v současné době vybírá čtyři a do konce roku 2020 vybere dvě finálové lokality v České republice pro výstavbu konečného úložiště radioaktivního odpadu. Jako zálohu si po vzoru Finska ověřuje také okolí jaderné elektrátny Temelín a Dukovany.

Světovou velmocí ve výrobě solární elektřiny je Čína

Největší instalovaná kapacita fotovoltaických elektráren se nachází v Číně, která se kvůli velkým problémům s poletavými prachovými částicemi odvrací od uhelných elektráren a sází na čisté zdroje energie. Jen za poslední rok se instalovaná kapacita fotovoltaických elektráren více než zdvojnásobila. Čína tím vysílá jasný signál, že znečištění ovzduší bere velmi vážně.

Na konci loňského roku instalovaná kapacita fotovoltaických elektráren činila 77,42 gigawattu. Ve srovnání s koncem roku 2015 se tak zvýšila o 34,54 gigawattu. Nejvíce se zvýšila kapacita v provinciích Šan-tung, Sin-ťiang a Che-nan. Nejvyšší produkční kapacitu mají provincie Sin-ťiang, Kan-su, Čching-chaj a Vnitřní Mongolsko. Přes sympatický nárůst instalované kapacity se v loňském roce solární elektrárny podílely na celkové výrobě elekřiny zhruba jedním procentem, kdy vyrobily 66,2 tis. GWh elektřiny. Podle 13. pětiletého plánu energetického rozvoje se zvýší podíl spotřeby nefosilní energie na více než 15 %, podíl spotřeby zemního plynu přesáhne 10 % a podíl spotřeby uhlí se sníží pod 58 %. Obnovitelné zdroje se stanou hlavním zdrojem výroby energie v zemi. Ale pokud se jedná o samotnou fotovoltaiku, 13. pětiletý plán energetického rozvoje nestanovuje žádný specifický rámec podpory z celkové částky ve výši 361 miliard dolarů. Na rozdíl od Čínské národní energetické agentury (NEA), která v prosinci 2016  schválila cíl pro fotovoltaiku v Číně, v rámci kterého se má do roku 2020 zvýšit instalovaný výkon až na 110 GW

Čína chce do roku 2030 dosáhnout 20% podílu nefosilních paliv na celkové výrobě elektrické energie, přičemž v současné době je na 11 %. Podle agentury Boomberg chce tato fotovoltaická velmoc do rozvoje solárních elektráren investovat zhruba 9,1 bilionu korun.  Zajímavé také je, že ačkoli většina čínských investic doposud směřovala na domácí trh s elektřinou, v budoucnu budou podle předpovědi IEEFA čínské firmy stále více investovat v zahraničí, zejména v Mexiku a v Jižní Americe, protože růst domácího energetického trhu se ve srovnání s předchozími lety zpomaluje.

Po největších znečišťovatelích ovzduší USA a Číně se pozornost nevyhnutelně přesouvá na Indii, jejíž velká část území teprve čeká na elektrifikaci. Společně růstem populace této země zde každým dnem narůstá již nyní obrovská poptávka po elektřině, přičemž nejlevnějším způsobem, jak jí uspokojit, je výstavba uhelných elektráren. Tím se však globální problém znečišťování ovzduší pouze přesouvá z jedoho regionu do jiného. Jak v této věci uvání ředitel Mezinárodní energetické agentury Fatih Birol, odpovědnost za zdroje energie Indie leží mimo jiné na bedrech světových leaderů, kteří by se měli podílet na koordinaci a podpoře takových zdrojů, které budou vhodné pro Indii, ale i pro celý svět. 

A ještě jendou Tesla

Koncem roku 2017 má být spuštěna výroba cenově dostupného elektromobilu Tesla Model 3. V této souvislosti má být v únoru v hlavní továrně automobilky v kalifornském Fermontu přerušena na týden výroba. Dle sdělení představitelů společnosti bude navýšenakapacita lakovny a dojde k běžné údržbě. Na veřejnost však unikla i informace, že 20. února také dojde k testovací výrobě Modelu 3, kdy má být prověřena připravenost výrobní linky. Dojde k tomu tak příhodně 2 dny před ohlášením výsledku hospodaření za 4. čtvrtletí roku 2016.

Další zajímavostí v souvislosti s Teslou je nový rychlostní rekord. Tesla model S ve své nejsilnější verzi P100D počátkem února dosáhla zrychlení z 0-60 mil/h (0-97 km/h) za 2,28 vteřin, čímž porazila legendy jako je Bugatti Veyron, La Ferrari, Lamborghini Huracán a další a stala se tak vítězem ve zrychlení v kategorii sériově vyráběných vozidel. Je tedy vidět, že elektromobily šlapou konvenčním automobilům na paty zase o něco víc.

 

Autor: Jakub Hubka

Energetika v událostech

 

 

 

 

IEE na Facebooku 

 

Twitter

 

 

Partneři