Energetika v událostech vol.11

19.1.2017

Energetika v událostech vol.11

Nový díl energetiky v událostech se zastaví nad otázkou dalšího rozvoje bezemisních automobilů v Nizozemí i realizace ambiciózních plánů Tesla Motors, poukáže též na úspěchy PXE.

SVĚT:

Automobilům se spalovacími motory se v Holandsku pomalu blíží konec


Začátkem prosince představila Nizozemská vláda svůj dlouhodobý energetický plán, podle kterého bude od roku 2035 na Nizozemském trhu možné prodávat pouze bezemisní automobily. Původní návrhy přitom počítaly s ukončením prodeje automobilů se spalovacími motory již v roce 2025, nicméně podle ministra hospodářství (Ministry of Economic Affairs) Henka Kampa je na přechod k bezemisní dopravě potřeba více času.

Do roku 2050 by navíc v zemi, která je více než 50 let největším producentem zemního plynu v EU, měly být všechny domy odpojeny od plynové sítě. V současné době jsou přitom téměř všechny domy na plynové síti závislé. Tato situace se má v nedaleké budoucnosti změnit a většina budov by měla postupně přejít na geotermální vytápění. Dalším zdrojem by mělo být odpadové průmyslové teplo, pro které bude vystavěna nová infrastruktura. Připojení k plynové soustavě zůstane u energeticky náročných odvětví, které ale budou muset implementovat systém zachytávání a uskadnění uhlíku.

Za Nizozemskou energetickou agendou stojí analýza vypracovaná společností McKinsey, která se zabývá otázkou, jak snížit emise CO2 při růstu poptávky po elektřině o 37 %. Podle této analýzy je možné snížit emise CO2 o 55 % za pomocí nárůstu obnovitelných zdrojů energie na 80 %, implementace tzv. demnad side managementu (modifikace spotřebitelské pootávky po energii prostřednictvím finančních pobídek a vzdělávání lidí) a rozšíření technologie pro skladování energie.

 

Obama se loučí trvalým zákazem těžby v Arktidě

Prezident Barack Obama na konci svého mandátu zakázal další těžbu ropy a zemního plynu v pobřežních vodách Atlantského a Severního ledového oceánu. Stalo se tak 20. prosince, měsíc po zvolení Obamova nástupce, který je podle svých prohlášení naopak zastáncem expanze v oblasti těžby fosilních paliv. Těžba na severu USA bude možná jen v Cookově zálivu na jižním pobřeží Alijašky, ovšem za přísnějších ekologických a bezpečnostních podmínek. Přijetím zákona má mimo jiné dojít k vyšší ochraně mořských savců nebo ke snížení ekologického rizika souvisejícího s únikem ropy do oceánu, které je zde vyšší a navíc spojené s omezenými možnostmi likvidace případné ropné havárie. K podobnému opatření se přidala i Kanada, která v Alijašských vodách rovněž zakázala těžbu. Kanadský zákaz těžby má pouze dočasný charakter a v budoucnosti může být změněn. V případě USA je zákaz trvalý, jeho zrušení by muselo být domáháno soudní cestou, což se jeví jako poměrně obtížné.

Dosluhující prezident využil zákona Outer Continental Shelf Lands Act z roku 1953, který ho opravňuje k vydání jednostranných nařízení týkajících se ochrany pobřežních oblastí. Tento zákon byl prezidenty v americké historii několikrát využit, ovšem vždy pouze na omezenou dobu.

Kriticky se proti tomuto zákonu vyjádřila například republikánská senátorka za Alijašku Lisa Murkowská, podle níž prezident opět nevyslyšel hlas většiny a přidal se na stranu menší části politické reprezentace, která je úzce zaměřená pouze na enviromentální hledisko věci. Svou nespokojenost vyjádřil i prezident společnosti National Ocean Industries Association, Randall Luthi, který toto rozhodnutí označil za arogantní, ale nikoliv překvapivé.

Přes obrovské množství plochy, na kterou se tento zákon vztahuje, nemusí mít zákaz na těžaře zásadní dopad, protože těžba je v této oblasti náročná a finančně nákladná. V posledních dnech svého úřadování byl Obama činný také v případě kontroverzního ropovodu Dakota Pipeline, pro jehož výstavbu nebylo uděleno povolení. Není však vyloučené, že Donald Trump může toto rozhodnutí zvrátit. Projekt Dakota Pipeline se setkal s velkou nevolí původních obyvatel kmenu Sinuxů, ekologů i studentů mimojiné proto, že ropovod měl vést v těsné blízkosti indiánského území a hrozilo, že v případě havárie nebo prosakování potrubí by došlo ke kontaminaci jejich zdrojů vody.

 

Výroba Lithium-Iontových baterií v Gigafactory 1 zahájena

4. ledna byla slavnostně zahájena výroba lithium-iontových baterií v první dostavěné části v nevadské Gigafactory 1. Společnost Tesla Motors tak zde započala výrobu nového typu baterií, které jsou podle slov CEO Elona Muska nejlepší a nejlevnější na světě. Jedná se o článek navržený ve spolupráci s partnertnerskou společností Panasonic, který nese označení 2170. Současným standardem jsou články 18650 válcového tvaru o průměru 18 milimetrů a délce 65 milimetrů, tedy o něco větší, než klasické tužkové baterie. Tento typ článků využívala doposud využívala i Tesla u svých produktů.

Společnost Tesla Motors plánuje v nejbližším desetiletí používat tento typ baterií téměř ve všech svých produktech. Nejprve se tyto články objeví v bateriových úložištích Powerwall 2 a Powerpack 3. Výroba pro cenově dostupný Tesla model 3 začne ve druhém čtvrtletí roku 2017. V průběhu roku 2018 Tesla odhaduje roční výrobní kapacitu továrny na 35 GWh lithium-iontových článků, což má být téměř tolik, jako zbytek celkové světové produkce těchto baterií.

Po doknčení výstavby se má tato továrna v Tahoe Reno Industrial Center navíc stát největší stavbou na světe, přičemž již v současné době dosahuje úctyhodných rozměrů. Zastavněná plocha činí 176 500 m², kde je v několika patrech umístěno 455 000 m² prostoru. Po doknončení by tyto rozměry měly být zhruba třikrát větší. Továrna nabídne 6 500 pracovních míst a nepřímo vytvoří 20 000 až 30 000 pracovních míst v přilehlých oblastech.

 

ČESKÁ REPUBLIKA:

Rekordní rok 2016 pro Středoevropskou energetickou burzu

Rok 2016 byl pro Power Exchange Central Europe (Středoevropskou energetickou burzu – PXE) rekordní. Celkově se na ní zobchodvalo 30,37 TWh, což je nejlepší výsledek od roku 2007. Nejúspěšnějším trhem pro PXE byla Česká Republika, kde se zobchodovala zhruba třetina její roční spotřeby elektrické energie. Konkrétně to bylo 19,86 TWh. Oproti roku 2015 se jedná o téměř 20% nárůst, kdy bylo zobchodováno 16,58 TWh elektřiny. Druhým nejúspěšnějším trhem z pohledu PXE bylo Maďarsko, kde se zobchodovalo 9,62 TWh. Na PXE jakož i na Evropské energetické burze (její německé matce) přitom výrazně převažují dlouhodobé obchody (i s šestiletým předstihem před realizací) nad spotovými obchody (i pouhých 30 minut dopředu). V případě obchodu s plynem byl oproti tomu zaznamenán drobný meziroční pokles. V roce 2016 se uskutečnily obchody v objemu 3,11 TWh, v předešlém roce to bylo 3,18 TWh.

PXE vznikla jako dceřiná společnost Burzy cenných papírů Praha (BCPP) v roce 2007 pod tehdejším názvem Energetická burza Praha a koncem roku již měla 27 účastníků, mezi nimiž byly ČEZ a Pražská energetika. V roce 2009 došlo ke změně společnosti a vznikla tak Power Exchange Central Europe, a.s. V květnu minulého roku se většinovým akcionářem stala Evropská energetická burza (EEX), která nyní vlastní dvoutřetinový podíl. Zbylé akcie vlsatní BCPP.

EEX v současné době nabízí centrální burzovní platformu pro obchod s energií a komoditami, včetně kontraktů na dodávky elektřiny, plynu, uhlí, ropy, environmentálních produktů, přepravy, kovů a zemědělských produktů kótovaných na burzách. Od konce roku 2015 také pořádá energetické aukce pro koncové zákazníky. V roce 2016 proběhlo celkem 42 aukcí pro 777 zákazníků.

Mnoho transakcí probíhá nicméně i mimo velkoobchodní burzy. “Zastoupení na EEX vyžaduje vyšší náklady, navíc obchodník si musí zajistit přeshraniční kapacitu pro přenos do ČR. Menší společnosti, které nakupují pro tuzemské koncové maloodběratele, proto obvykle dosáhnou svého cíle výhodněji prostřednictvím PXE a OTE,” vysvětluje Jiří Gavor z Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE). Dodává, že nejvyšší objem obchodů nadále probíhá mimo burzy.

 

Správa státních hmotných rezerv nakoupí letecký petrolej a benzin

Společnost Unipetrol má dodat 15 000 metrů krychlových leteckého petroleje, jehož cena nemá přesáhnout 112,3 mil. Kč. Benzin pro Správu státních hmotných rezerv (SSHR) dodá společnost MOL v objemu 18 000 metrů krychlových v ceně do 200 mil. Kč. Petrolej bude využíván českou armádou a benzin bude uskladněn ve skladech státního podniku Čepro.

Předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr v minulém roce (2016) několikrát upozorňoval na pokles tuzemských nouzových zásob ropy a ropných produktů, který souvisí s vyšší výkonností české ekonomiky. Meziročně došlo ke snížení státních nouzových rezerv o 5 dní. Koncem roku 2016 se tuzemské nouzové zásoby ropy a ropných produktů pohybovaly na úrovni 90,3 dne, čímž se dostávaly k hraniční úrovni 90 dní. Tuto úroveň stanovuje směrnice Evropské unie jako povinnou pro státy, které netěží ropu.

O možném zlepšení stavu hmotných rezerv se jednalo již v roce 2015. Mělo jít o 100 000 tun nízkosirné neruské ropy za více než miliardnu korun. Přes podporu ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka však k navýšení nedošlo, protože jej neschválila Bezpečnostní rada státu.

 

 Autor: Jakub Hubka

 

 

 

Energetika v událostech

 

 

 

 

IEE na Facebooku 

 

Twitter

 

 

Partneři