Energetika v událostech vol.10

11.12.2016

Energetika v událostech vol.10

V desátém díle EvU se dočtete nejen o rozhodnutích učiněných v rámci OPEC, ale i novém legislativním balíčku EU. Krátce se zastavíme i nad otázkou renovace českých vodních elektráren.

ČESKÁ REPUBLIKA:

Renovace vodních elektráren

Lipenská vodní elektrárna nyní prochází renovací, která je první v její historii a na dalších 50 let by měla být také poslední. První turbína prošla výměnou v roce 2014, výměna druhé by měla být dokončena v roce 2017. Výsledkem modernizace bude zvýšení účinnosti elektrárny o zhruba čtyři procenta, což představuje zvýšení roční výroby o čtyři miliony kWh elektřiny a pokrytí spotřeby elektřiny pro dalších 1 000 domácností.Další renovace probíhá na vodní elektrárně Orlík, kde od roku 1962 dochází k rekonstrukci 6,5 metrů široké roury přivaděče vody ke čtvrté turbíně. Za plného výkonu turbíny se tudy valí každou vteřinu 150 metrů krychlových vody. Voda z 25 metrového plaveckého bazénu by tudy protekla za 5 vteřin. Po rekonstrukci zbylých dvou přivaděčů (z celkovýh 4) přijde na řadu celková modernizace turbín. U dvou turbín se navíc uvažuje o tom, že by mohla být předělána na přečerpávací elektrárnu. Vodní elektrárna Orlík vyrábí čtvrtinu elektřiny z celé vltavské kaskády a po přečerpávacích elektrárnách Dlouhé stráně a Dalešíce je nejvýkonější vodní elektrárnou v ČR (364 MW v roce 2014).

Za posledních 12 let společnost ČEZ investovala do modernizace vodních elektráren přes 2 miliardy korun. Výsledkem těchto investic je mimo jiné zvýšení účinnosti o 4-5 %.

 

SVĚT:

Nový sarkofág pro Černobyl

26. dubna 1986 došlo na severu Ukrajiny k největší jaderné jaderné havárii v historii jaderné energetiky. Po třiceti letech od této katastrofy byla postavena nová ochraná konstrukce, která má zakrýt původní narychlo postavený sarkofág a zabránit únikům radioaktivních látek do ovzduší.

Konstrukce ve tvaru kopule nesev angličtině název New Safe Confinementa její stavbu zahájily v roce 2012 společnosti Vinci Construction Grands Projets a Bouygues Travaux Publics ve spolupráci s francouzským konsorciem Novarka. Tato gigantická konstrukce váží více než 36 tisíc tun, je dlouhá 162 metrů a vysoká 108 metrů. Zakryla by i pařížský stadion Stade de France, anebo newyorskou sochu Svobody. Sarkofág byl postaven v nezamořené zóně ve vzdálenosti 327 metrů od havarovaného reaktoru a následně přesunut nad původní sarkofág po speciálních kolejnicích. Celkové náklady by se měly pohybovat kolem 2,15 miliardy eur. Závěrečnou etapou bude utěsnění krytu speciálními hermetickými membránami tak, aby pod ním mohl být za pomocí jeřábů demontován původní sarkofág. Životnost nového je odhadována na 100 let. 

Kritici projektu ale tvrdí, že konstrukce neřeší problém zbytků radioaktivního paliva v původním úkrytu. To tam mezitím reaguje a nikdo přesně neví, v jakém je stavu.

 Na následujícím odkazu si můžete prohlédnout zajímavé video zachycující nový gigantický sarkofág a a okolí JE Černobyl.

 

Další setkání OPEC potvrdilo dohodu o snížení těžby 

V minulém díle Energetiky v událostech jsme vás informovali o říjnovém růstu těžby ropy členských států OPEC, ke kterému došlo navzdory společné dohodě o jejím snížení. Na trhu tak rostla nejistota, zda se dohodu podaří dodržet. Poslední listopadový den se ve Vídni konalo další setkání zástupců OPEC, kteří potvrdili svůj záměr ze zářiového setkání a dohodli se na snížení těžby ropy o 1,2 milionu barelů na 32,5 milionu barelů denně. Oznámil to katarský ministr energetiky a prezident OPEC, Muhammad Sálih Sadá.

Dohoda má podle něj vstoupit v platnost v lednu, nicméně cena ropy se již vydala prudce vzůru a severomořský Brent se tak po delší době vrátil nad 50 dolarů za barel. Saudská Arábie plánuje omezit těžbu o 486 000 barelů denně, přičemž v současné době těží kolem 10 milionů barelů ropy denně. Podobné množství ropy denně těží i Rusko, které se jako nečlenská země hodlá připojit k dohodě OPEC a plánuje snížit svou těžbu až o 300 000 barelů denně. Snížení těžby ropy je možné očekávat i od dalších nečlenských zemí, s kterými má OPEC jednat 9. prosince.

Podle analytika Františka Bostla ze společnosti Chytrý Honza může rozhodnutí OPEC zdražit ceny benzinu a nafty v tuzemsku až o čtyři koruny na litr. Toto zdražení by se mělo projevit během následujících tří až čtyř měsíců. Růst cen ropy bude pomáhat růstu cen všech energií včetně uhlí, zemního plynu či silové elektřiny. Efekt dražšší ropy na cenu benzinu a nafty v ČR by se však mohl částečně vyrušit v přpadě ustoupení ČNB od intervencí a posílení koruny. 

Brusel schálil nový energetický balíček

Ve středu 30. 11. 2016 byl v Bruselu schválen nový energetický balíček zahrnující nová nařízení o trhu s energiemi, pravidla pro kapacitní mechanismy, novelu směrnic v oblasti obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, změny v řízení energetiky, fungování agentury ACER aj. Tento balíček udává směr, jakým se má EU v oblasti energetiky vyvíjet do roku 2030.

Celkem tento zimní balíček, jak je také označován, obsahuje 8 legislativních návrhů, 4 nelegislativní návrhy a 9 detailních zpráv například o cenách nákladů na energie nebo o kapacitních mechanismech.Podle Evropské komise by navrhnuté změny mohlypřispět k urychlení přechodu na čisté zdroje energie, dále by mohly zmobilizovat až 177 miliard eur (4,8 bilionů Kč) ve formě soukromých a veřejných investic na roční bázi v roce 2021, vytvořit alespoň 900 tis. nových pracovních míst a dodatečně zvýšit růst evropského HPD o 1 %.

K zajištění přechodu a dosažení nových energetických cílů vydala Evropská komise opatření, která se zaměřují na:

1.       Nastavení obecného rámce pro zlepšování energetické účinnosti

2.       Zlepšení energetické účinnosti u budov

3.       Ecodesign (zlepšení energetické výkonnosti spotřebičů) a energy labeling (nové energetické štítky)

4.       Financování energeticky účinných staveb

Energetickou strategií EU do roku 2020 je koncepce 20:20:20, tedy snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 o 20 % oproti roku 1990, zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě v EU na 20 % a zvýšení energetické účinnosti v Evropě o 20 %. Cíle pro rok 2030 jsou nově 40:27:30, přičemž v rámci zimního balíčku byl v případě energetické účinnosti přijat o 3 % vyšší cíl oproti původně plánovanému. Toto navýšení může podle společnosti ČEZ pro Českou republiku znamenat další dodatečné nákaldy ve výši 550 až 600 mld. Kč. Náklady na dosažení původního cíle energetické účinnosti 27 % by přitom podle ČEZu mohly činit 80 až 100 mld. Kč. Jedním z dílčích vysvětlení takto výrazného navýšení nákladů je skutečnost, nákladově nejméně náročné investice do starých a nejméně hospodárných budov již budou z velké části vyčerpány, přitom tyto investice přinesou nejvyšší míru růstu energetické úspornosti. Další zvýšení efektivnosti budov může být nákladově výrazně náročnější,přičemž návratnost takové investice v podobě zvýšení energetické účinnosti již nemusí být tak vysoká, jako v případě stejně vysoké investice do vysoce nehospodárné budovy.

 Zůstává tak otázkou, zda a jak se podaří naplnit ambiciózní cíl zvýšení energetické účinnosti na 30 % do roku 2030. 

 

Autor: Jakub Hubka

Energetika v událostech

 

 

 

 

IEE na Facebooku 

 

Twitter

 

 

Partneři